70. kapitola: Co dál?

24. dubna 2013 v 18:50 | Katherine |  Aqua vitae novae
Prádlo vypráno, kapitola sepsána, dnes jsem na sebe skutečně pyšná. Rozhodně jsem produktivnější oproti včerejšku. Na druhou stranu ležení na dece na sluníčku v Hyde Parku a následný bowling a bruslení na ledu, to je větší zábava než vyrazit do prádelny. Ovšem léčebný režim není ani jedno, ten plánuju na zítřek (v práci). Docela si to tady užívám, ale pevně doufám, že v dalších týdnech to půjde lépe a nebudu povídku tolik zanedbávat. Sice už nám spěje ke konci, ale pořád musím dokončit ještě jednu, kterou mám rozepsanou pro kamarádku. Tak uvidíme, jak to půjde.
Doufám, že se máte všichni famfárově a počasí je u vás taky tak báječné.
Díky, že jste na mě ještě nezanevřeli, i když mi to teď trvá.
Enjoy! :)




Severus několik minut mlčky přešlapoval po ředitelně. Sledovalo ho několik párů očí, ale nikdo nepromluvil. Phineas Nigellus se už nadechoval k nějaké sarkastické poznámce, ale Armando Dippet se natáhl a zakryl mu ústa. Všichni vyčkávali, co se bude dít.

"Věděla jsi to?" zeptal se tiše a pomalu propaloval svou nadřízenou temným pohledem.

"Když jsem zjistila, že na hřbitov šel místo Sophie Harry, žádala jsem vysvětlení. Nikdy mi ale neřekla, kdo je otcem."

"Jako by to nebylo dost jasné," odfrkl hlasitě Severus. "Měla jsi mi to říct. Nehrál bych s ní tuhle hru."

"Bylo to její rozhodnutí. Nikdo to neměl vědět, což bezpochyby zahrnovalo i jednoho živého, který se vydával za mrtvého."

"A co mám teď dělat? Přiznat se, že jsem naživu? Že jsem jí lhal? Beztak udělala to samé. Věděla, že je těhotná, ale neřekla mi to. Neznamená to snad, že nemá zájem, abych o tom věděl a abych s tím měl něco společného?"

"Podle toho, co vím, ti neřekla pravdu, protože věděla, že děti nechceš. Prý ti to nejprve říct chtěla, ale nakonec se rozhodla neměnit celý tvůj život něčím, o co nemáš zájem."

"Tohle rozhodnutí patrně měla nechat na mně," odtušil tiše.

"A ty bys měl zájem?" pohlédla na něj pozorně zpoza tlustých brýlí.

"Ne! Nevím. Možná. Jen myslím, že mě z toho neměla vynechávat. A teď je to na mně, já jí musím říct, že jsem naživu a že o všem vím..." zavrtěl Severus bezvýchodně hlavou.

"Severusi, nerada jsem poslem špatných zpráv, ale poslední záchvat v kombinaci s tou hroznou středověkou iluzí způsobil, že je hodně slabá. Nesmí se rozčilovat a do konce školního roku nebude ani učit. Jak to bude dál, to se ještě rozhodne. Teď není ta správná doba na to, aby se objevil otec dítěte a oznámil jí, že žije."

"Nemůžu jí říct pravdu?" pohlédl Severus nevěřícně na svou nadřízenou.

"Zítra Sophii vyzvednou její rodiče a vezmou ji s sebou do Francie, kde mají letní dům. Madame Pomfreyová ji do té doby nepustí z ošetřovny, dokonce i balení veškerých osobních věcí obstará její skřítek. Teď skutečně není správná chvíle na odhalení takovéhle skutečnosti," pohlédla na něj vážnýma očima a odmlčela se.

"Tohle je šílené," zavrtěl hlavou Severus.

"Obávám se, že musím souhlasit. Nicméně nevidím jiné východisko, i když se mi pokračování v téhle lži ani trochu nelíbí."

"A co mám tedy teď dělat? Čekat až porodí, abych tam pak mohl nakráčet s kytkou a barevnými balónky s nápisem 'JE TO HOLKA!'?"

"Počkat do porodu je v této chvíli jediná smysluplná možnost," přitakala ředitelka.
"A co když je do té doby nechytí? Co když ji tím zbytečně ohrozím? Ji i to dítě?"

"Musíme doufat, že tak dlouho unikat nebudou," pokrčila rameny Minerva. "Mluvila jsem nedávno s Kingsleym a vypadá to, že narazili na nějakou stopu. Snad to nepotrvá dlouho."

"Možná je lepší, že to neví. Stejně nemá zájem mít mě ve svém životě. A v životě svého dítěte."

"Myslím, že se pleteš, Severusi. Jen se snažila zvolit cestu, která zraní co nejméně lidí."

"Nezdá se mi, že se jí to podařilo," odtušil a odmlčel se. Ředitelka si jej znova pozorně přeměřila, ale neodpověděla. Po chvíli ticha zavrtěla hlavou. Rozhodla se mu poskytnout informaci, která by mohla pomoci v jeho těžké životní situaci, ačkoli se zapřísahala, že se mu nebude plést do rozhodování.

"Pokud budeš chtít přinést balónky, i když to nepředpokládám, pak by byl správnou volbou ten s nápisem JE TO KLUK."

Severus na ni pohlédl užaslýma očima. Na jednu stranu dítě nechtěl, uvědomoval si zodpovědnost, kterou vůči němu bude mít a nechtěl způsobit nikomu bolest jen tím, že bude potomkem Smrtijeda Severuse Snapea, ale syn? Najednou už to nebylo nějaké bezejmenné bezpohlavní řvoucí dítě, co si představoval. Byl to jeho syn. Jeho vlastní krev.

Zavrtěl hlavou, jako by se z ní snažil vytřást podivné myšlenky, a zmateně vstal z křesla. Pohlédl na ředitelku a přejel pohledem také obrazy na stěnách. Někteří se usmívali, někteří přemýšleli a mračili se, ale jen jeden z nich si zpoza poloměsíčitých brýlí utíral slzy dojetí. Otočil se, aby si mohl jít všechno promyslet někam, kde ho nikdo nebude rušit. Už sahal na kliku, když se mu za zády ozval Brumbálův tichý hlas.

"Gratuluji, Severusi."

Ten se jen neznatelně pousmál v odpověď, to už ale bělovlasý stařík z portrétu vidět nemohl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 25. dubna 2013 v 15:42 | Reagovat

Tak to byla pecka :D  balónky mě totálně odrovnaly :-D :-D  Už se nemůžu dočkat další, ale taky ještě nechci konec :-? :D

2 Katherine Katherine | Web | 2. května 2013 v 22:52 | Reagovat

Já se taky nemůžu dočkat další, vypadá to, že budu zase muset vyrazit do prádelny :-) Bohužel to zítra nestihnu, nejbližší termín vidím v pondělí. Bojím se, že nechávám blog trochu usínat, ale ono se to spraví, slibuju :-)

3 Niki Niki | 5. května 2013 v 18:09 | Reagovat

A zítra je co? 8-O -Ano, správně-PONDĚLÍ! :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama