68. kapitola: Nečekané odhalení

31. března 2013 v 23:59 | Katherine |  Aqua vitae novae
Těsně, ale přece. Postupně hlásím, že jsem se přestěhovala z Prahy a počínaje příštím pondělím je ze mě zase na chvíli spokojená Londýňanka. Ale vrátím se, minimálně na zkoušky v červnu a na školu v říjnu :)
Do té doby budou kapitolky přibývat z domoviny Harryho Pottera (a Severuse Snapea!!!) a vlastně odevšad, kam mě vítr během volných dní zavane. Mám v plánu dopsat Kdo s koho, vím, že to říkám už asi půl roku, ale vážně myslím, že se konečně dostanu do správného rozpoložení, jen potřebuju na chvíli vypadnout. Taky musím (s téměř ročním zpožděním) dopsat tu narozeninovou povídku pro kamarádku a pokud bude souhlasit, přistane pak postupně tady na blogu. Takže doufám, že do budoucna je na co se těšit.
Zatím tedy: ENJOY! :)



Toho dne svíral Severuse podivný pocit. Zdálo se mu, že je něco zásadním způsobem špatně, ale nemohl přijít na to, o co se vlastně jedná. Za ta léta, která strávil jako dvojí agent, se ale naučil, že instinktu musí důvěřovat. Velmi obezřetně tedy pozoroval své okolí až do poslední vyučovací hodiny, po které se rozhodl, že už raději nevyleze ze svých komnat a nechá si přinést večeři k sobě. Opatrnosti nebylo nikdy nazbyt.

Kráčel hradem a přemýšlel, zda už nezačíná být příliš paranoidní, když se okolo něj nic divného nedělo. Profesoři měli Sebastiána Tobolku v lásce, narozdíl od svého předchůdce se choval bodře a vesele, což byla ovšem póza, která Severusovi notným způsobem lezla krkem. Denně se ujišťoval, že už mu zbývá jen chvilka k dokončení upraveného lektvaru. Během prvního červnového týdne už měl být definitivně hotov. Nemohl se dočkat, až začne sekýrovat studenty jako mladý pedant a nadšený lektvarista Wolf. Jeremy se zdál být jeho spásou, snad mu i trochu připomínal někoho, kým mohl být, kdyby mu do mládí nezasáhla první válka a on nesešel ze své cesty. Denně přemýšlel nad tím, jaká bude jeho příští role, co se sebemenších detailů jeho chování týkalo. Do konce školy zbývalo už jen pár týdnů a tak se mohla tato změna zdát zbytečnou, ale Severus měl neodbytný pocit, že v kůži Sebastiána Tobolky by se to táhlo jako několik let.

S úlevou vešel do svých komnat a těšil se, že si až do zítřejšího dne nebude muset na nic hrát. Měl v plánu nalít si trochu portského a pozorovat praskání krbu. To by ovšem platilo, kdyby na jeho gauči neseděl nečekaný návštěvník.

"Pane Creevey, co tady u všech Merlinů děláte?" vytřeštil na něj Severus překvapeně oči.

"Pustila mě sem vaše skřítka, pane. Řekl jsem jí, že jste mi uložil školní trest a mám tady na vás počkat," oznámil mu Dennis klidně a pronikavýma očima analyzoval jeho reakci. Severus se zamračil a na pár vteřin se zamyslel.

"Já jsem vám ale žádný trest neuložil, chlapče," řekl pomalu.

"Jistě, to je pravda. Jen mě napadlo, že byste si snad chtěl zahrát šachy."

"Nebylo to tak dávno, když jsem vám říkal, že šachy nehraji," opáčil profesor.

"Proč tady tedy máte šachový stolek?"

"Zůstal zde po mém předchůdci, pokud vím. Máte nějaký zvláštní důvod, proč jste se vloupal do mých komnat v mé nepřítomnosti?"

"Ano, mnoho věcí tady zůstalo po vašem předchůdci. Vlastně mám pocit, že nic z jeho věcí nezmizelo a zároveň se žádné nové neobjevily. Všechno vypadá úplně stejně, jako když tady žil on. Dokonce i lahev portského, mimochodem úplně stejnou značku, si nechával na tomtéž místě jako vy," zavrtěl hlavou Dennis a na jeho tváři se objevil nepatrný úšklebek.

"Nu, nemám toho mnoho. Podívejte, hochu, já chápu, že jste si asi byl se svým profesorem blízký, ale musíte se smířit, že už mezi námi není. Nemůžete hledat jeho osobu v každém suplentovi, který se tady objeví. Snad byste si o tom měl s někým pohovořit," sebral Severus poslední zbytky trpělivosti a pokusil se zachránit situaci.

"Pane profesore, vím to už nějakou chvíli," pousmál se mladý nebelvír. "Nemusíte už dál předstírat, ne přede mnou."

"Hochu, já skutečně netuším, o čem to mluvíte, ale možná byste si měl zajít za madame Pomfreyovou," zavrtěl hlavou nechápavě profesor.

"Nemusíte mít obavy, pane, nikdo se o tom nedozví. Vím to jen já a Nic. Občas, když ztrácíte trpělivost se slabšími žáky, kouskujete slova, nikdo jiný to nedělá, jen vy. Taky se vám někdy tak zvláštně zablýskne v očích a na chvíli se odmlčíte, jako byste v duchu odpočítával vteřiny, než se uklidníte. Všechno ostatní děláte jinak než profesor Snape, jako byste se snažil být tak odlišný, až to vypadá zvláštně. Nikdy si nedáte k jídlu to, co by si dal on. Nehrajete šachy. Nekřičíte po studentech ani dramaticky neztišujete hlas. Nikdy nezadáváte školní tresty, jako jediný ze všech vyučujících. Člověku, který vás nezná a nevídá vás tak často, by na tom nepřipadalo nic zlého, ale mně se to nakonec poskládalo dohromady. Zpočátku to byl jen takový pocit, ale kousky zapadly postupně do mozaiky. Znal jste Walembyho, ne protože jste ho někde potkal, ale protože patří do vaší koleje. Nemáte tady jedinou cizí věc, protože si sem nikoho nezvete, takže vám stačí předstírat pouze na veřejnosti," vyjmenoval mu s ledovým klidem a mírným úsměvem na rtech Dennis.

Severus otevřel ústa a pak je zase zavřel. Chvíli na něj jen mlčky zíral.
"Jste vskutku velmi dobrý v pozorování lidí," ocenil ho tiše. "Dokázal jste odhalit někoho, koho neprohlédl ani nejparanoidnější psychopat, jaký kdy chodil po této zemi."

"No, tehdy jste byl sám sebou, jen jste hrál loajálního Smrtijeda, muselo to být jednodušší než trvale předstírat, že jste někým jiným."

"Asi chápete, že se o tom nikdo nesmí dozvědět," pohlédl na něj přísně Severus. Dennis přikývnul.

"Jak říkám, vím to jen já a Nic. Nikdo jiný by se o tom dozvědět neměl, nevšiml jsem si žádných náznaků. Všichni si akorát krátkozrace libují, jak benevolentní je profesor Tobolka oproti starému netopýrovi Snapeovi. Pardon, pane, jejich slova," opravil se rychle, když spatřil Severusův výraz ve tváři. "Skrýváte se, protože unesli Joc, aby přes ni dostali vás?"

"Máte vynikající dedukci. Kdysi jsem vám řekl, ať se nestanete bystrozorem jen proto, že máte pocit dluhu vůči své rodině. Teď mám ale pocit, že někoho, jako jste vy, by mohli v bystrozorském oddílu potřebovat. Mohl by se jim hodit někdo s mozkem schopný dedukce, třeba by je pak konečně dokázali chytit, nikdo by už nebyl ohrožen a já bych tady nemusel nadále dělat šaška," zavrčel Severus a odmlčel se.

"A kdo všechno to ví?" zajímalo chlapce.

"Vy, já, pan Nighy, pan Potter a ředitelka. Není nás mnoho a nemám v plánu to měnit. Pět lidí je až příliš."

"Dobrá, tak to tedy zůstane, od nás se nikdo ani náznakem nic nedozví. A teď, když jste získal dalšího člověka, před kterým můžete být sám sebou, co si zahrát partii šachů, pane?" zazubil se Dennis.

Severus zavrtěl hlavou a pousmál se. Ten kluk byl neskutečné číslo. Pokynul mu směrem ke stolku a jedním pohybem hůlky se zbavil iluzivního kouzla.

"Chyběl jste mi, profesore," prohlásil Dennis a provedl první tah bílou figurkou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Solzo Solzo | 1. dubna 2013 v 7:54 | Reagovat

Teda, byl jsem tu ještě 10 minut před půlnocí a nic tu nebylo, to že to stihneš tskhle tšsně mě nenapadlo, ale první raní cesta mš zavedla sem. Tak VESELÉ VELIKONOCE a ať vás chlapy moc nezmlátěj, aby jste na nás nezanevřeli.
Jinak Kapitola nic překvapivého, jen jsem se trošku divil, že to Denis nechtěl říct Sophie :-D

2 Niki Niki | 1. dubna 2013 v 21:49 | Reagovat

Páni Katherine, nenechala si se unést Sherlockem Holmesem? :-D  Denis je teda dobrej že ho prokoukl tak rychle :-)  A dost se těším, až se to dozví i Sophie-to asi bude něco :-D...  Tak se necháme překvapit a nashle za týden ;-)

3 Katherine Katherine | Web | 2. dubna 2013 v 0:42 | Reagovat

Solzo, já jsem slibovala, že stihnu! Ale jo, vzhledem k mému slibovacímu zlozvyku plně chápu, že je těžké mi to ještě věřit :D Řekla bych, že i kdyby Dennis o Severusovi a Sophie věděl (přece jen je vidět, že je až příliš vnímavý a třeba ta chemie byla znatelná i jemu), myslím, že by se do toho Severusovi nemotal, přece jen v takových věcech je lepší stát bokem a dělat, že tam člověk vůůůbec není :-) Velkému Mistrovi bych takhle do soukromí radši nekecala, nemuselo by to dopadnout dobře. A Dennis ho zná dost dobře na to, aby to raději nezkoušel (i když by ho to jakožto Nebelvíra mohlo dost lákat). Joo, a nikdo mě letos nevymrskal. A taky jsem nikoho nenapálila. Divnej to rok, ale aspoň jsem si postavila sněhuláka.
Niki, že by? :D Heleee, je to klidně možné. Ale Dennis je chytrý, řekla bych, že po všech těch společných chvilkách, které se Sevem strávil, už ho trochu zná a tak pro něj bylo jednodušší tohle všechno prohlédnout. Navíc zpočátku ho bezpochyby hnala jen prostá touha, aby to byla pravda. He, myslíš, že se to Soph taky dozví? ??? :D
Díky za komentáře :-)

4 Niki Niki | 2. dubna 2013 v 17:32 | Reagovat

Noooo... :D Možná si zaslouží myslet si, že skutečně umřel-už jenom za to, jak byla nechápavá když byl Sev na ošetřovně s těmi popáleninami :-? Ale jestli je opravdu těhotná, musí se na to přihlížet trochu jinak :-)

5 Katherine Katherine | Web | 3. dubna 2013 v 1:23 | Reagovat

Proč mi tam pořád kalkulujete s tím těhotenstvím, lidi? :D Vy mi snad vůbec nevěříte! (A dobře děláte, já sama sobě občas taky vůbec nevěřím :D )

6 Solzo Solzo | 3. dubna 2013 v 14:23 | Reagovat

No stím těhotenstvím kalkulují samé ženy, alespon je vidět na co pořád myslí. Já si dobře pamatuju co o tom Sophie říkala, Ať je teď Severus jakýkoliv dítě bych sním mít teda nechtěl ani za nic 8-)

7 Niki Niki | 3. dubna 2013 v 17:54 | Reagovat

Ještě abys chtěl, to by bylo víc než divný :-P  :-D

8 Katherine Katherine | Web | 3. dubna 2013 v 18:13 | Reagovat

Pffff, to já tedy na děti absolutně nejsem, ale se Severusem bych si dala klidně říct :P Ale Solzo, Niki má pravdu, MPREG je přece jen docela velký úlet :D

9 Mája Mája | E-mail | Web | 5. dubna 2013 v 14:53 | Reagovat

Denis je šikulka :-) Sofinky je mi líto. A nějak si ani neumím představit, jak bude chudinka reagovat, až se dozví, že Severus byl naživu celou tu dobu, co ho oplakávala...
Tak jsem zvládla hned několik kapitol najednou a je to fakt lepší, než tu každý týden nervózně přešlapovat :-)

10 Katherine Katherine | Web | 6. dubna 2013 v 15:57 | Reagovat

Májo, že jo! Já si pořád vyčítám, že už si nedokážu najít čas na pravidelné čtení jako zpočátku, ale pak si uvědomím, jak báječný je ten nášup několika kapitol u každé povídky a hned mě to přejde :D
Sophie, no... Zrovna dneska v noci jsem to promýšlela a pokud nezměním své plány, musím uznat, že to ode mě bude docela hnusné. Ale musí to tak být. A Dennis? Původně jsem mu strašně chtěla dopřát kariéru v novinách, ale když ono mu to vážně pálí dost na to, aby byl bystrozor, navíc by se jim tam mohl hodit, docela zlenivěli, co Kingsley sedí za stolem. Na druhou stranu jako investigativní novinář by se taky uplatnil dost dobře. Ještě mu něco pěkného vymyslím, klukovi ušatému. Nějak jsem si ho oblíbila.
Díky za komentář :-)

11 Niki Niki | 7. dubna 2013 v 11:13 | Reagovat

Ta Sophie mě poslední kapitoly dost štvala,no a jsem asi jediná kdo jí nelituje :-D Takže-jen klidně do ní! :D A Denise je určitě potřeba víc u bystrozorů než u novin :-?  ;-) PS: kdy plánuješ další kapitolu? :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama