56. kapitola: Večerní Londýn

14. prosince 2012 v 0:00 | Katherine |  Aqua vitae novae
Dnes přidávám z Londýna. Respektive automat přidává a já si někde spokojeně běhám. Yes, zase jsem na týden Londýňanka :) Co se týče kapitoly, vím, že chcete akci, ale hned tak to nebude. Musí se ještě stát spousta věcí. Tahle kapitola vám nebude připadat z dlouhodobého hlediska důležitá, ale ve skutečnosti ovlivní celý příběh. Znáte to, jak jedna maličkost dokáže všechno změnit... Tak tohle bude ten případ. Každopádně pěkné počtení, snad mě vezmete na milost i bez akce :)
Enjoy!




Odpoledne strávil Severus v mudlovském Londýně. Proplétal se mezi turisty a došlo mu, že zítra je Silvestr. Všichni tihle lidé ze všech koutů světa zavítali do tohoto nádherného města oslavit příchod nového roku a vůbec netušili, že ještě loni by to pro ně znamenalo smrtelné nebezpečí. Letos jim hrozila možná tak otrava alkoholem.

'Jak jsou bezstarostní,' přemýšlel Severus. Nemají ani tušení o tom, co se tady odehrávalo. Fascinovalo ho to. Pak ho napadla zvláštní myšlenka. Jaké by to bylo, kdyby se narodil bez magie? Nebyl by celý jeho život snazší? Pak zavrtěl hlavou a pousmál se. Celá ta myšlenka byla úplně pošetilá.

Pomalým vycházkovým krokem se vydal k Westminsterskému opatství. Bylo chladno, zima se mu dostávala pod kůži. Oblek, ve který dočasně přeměnil svůj hábit, nepatřil zrovna mezi nejteplejší. Napadlo ho, že by se mohl podívat dovnitř, už dlouho tam nebyl. Nenápadně se připojil k nějaké španělské skupince. V duchu si předsevzal, že příště si před návštěvou Londýna nezapomene vzít nějaké mudlovské peníze.

V chrámu panoval zvláštní klid, přestože se v něm nacházelo velké množství turistů. Severus se vydal k lavici. Posadil se vedle starého muže, který se modlil. Chvíli jen tak spočíval a nechal své myšlenky volně plynout.

Starý muž vedle něj se pokřižoval. Severus na něj pohlédl. Muž vypadal, jako by se mu ulevilo. Pak obrátil svůj zrak k Severusovi.

"Šťastný nový rok. Snad najdete to, co hledáte" řekl muž tiše a vstal z lavice. Severus se nejprve zatvářil pořádně zmateně, ale pak se pousmál a přikývnul.

"Vy také."

"Mladý muži, v mém věku už hledám jen zuby a brýle," povytáhl obočí stařík, kývnul na rozloučenou a odšoural se pryč.

Severus ještě chvíli přemýšlel, o jakém hledání to stařík mluvil, a pak také vstal a vydal se na obchůzku opatství. Dýchala tady na něj historie a to se mu líbilo.

Když konečně vylezl ven, zjistil, že už se setmělo. Hodinová věž, která poskytovala přístřeší slavnému Big Benu, mu svítila na cestu. Vydal se po Abingdonské ulici doprava a za opatstvím zahnul za roh. Tušil, že po setmění už v malé zahradě nikdo nebude. Ještě jednou se pro jistotu rozhlédl a pak se přemístil do Prasinek. Nejen večerní Londýn, ale také bradavický hrad byl krásně osvětlen. Pomalu se vydal cestičkou k hradu.

Sotva vešel do Vstupní síně, uslyšel známý, ale rozčilený hlas.

"Severusi Snape! Okamžitě mě následuj do ředitelny!"

Lektvarista se musel pousmát. Ředitelka zněla, jako by se chystala vypeskovat zlobivého žáčka. Věděl moc dobře, co mu chce a proč se zlobí. Spíš ho zajímalo, jak se dozvěděla, že zrovna dorazil. Nakonec usoudil, že rozzlobené ženy musí mít nějaká speciální čidla. Nebo jen okna na správné straně hradu.

"Můžeš mi vysvětlit, jak tě mohlo napadnout něco tak hloupého? Pozvat sem ministryni kouzel! To byl vskutku báječný nápad. Vážně si myslíš, že tím něčeho dosáhneš?" pustila se do něj, sotva se za nimi zavřely dveře ředitelny.

"Nedala jsi mi zrovna na výběr! Zrovna v téhle situaci bys nás tady chtěla nechat samotné?"

"Byla by to jediná správná možnost, Severusi! Ztratilo se mi tady dítě!" zvýšila Minerva hlas.

"Což nikdo neví!"

"Chceš mi říct, že souhlasíš s tímhle absurdním ministerským zatajováním informací?"

"Ne, jen chci říct, že nám tentokrát hloupost ministerstva hraje do karet. Měli bychom toho využít," navrhl Severus naléhavě.

"Nebelvír a Zmijozel proti sobě, jako za starých časů," ozvalo se z jednoho z portrétů potměšile.

"Profesore Hopkinsi, nepleťte se nám do toho, prosím," okřikla ho Minerva.

"Nemůžeš nás opustit, ne teď," pohlédl na ni Severus vážně.

"To už mi řekla i Amélie," zavrčela Minerva. "Zdá se, žes mi ani nedal na vybranou."

"Neměj mu to za zlé, Minervo. Jednal ve věci vyššího dobra," vložil se do debaty Brumbál.

"Vyššího dobra? VYŠŠÍHO DOBRA?! Brumbále, radím vám, abyste přede mnou tohle už nikdy nevyslovoval a neopovažoval se naznačovat, že bych snad někdy jednal jako vy!" zvýšil Severus hlas a plameny, které mu téměř šlehaly z očí, hrozily portrétu okamžitým zapálením.

"Dobrá, asi se musíme všichni uklidnit," povzdechla si Minerva. "Prozatím tedy mou rezignaci odložíme. Vše ale bude záležet na tom, jak bude pokračovat pátrání. Raději už běž, Severusi, než se tady Albusovi něco stane. Chci ale, abys věděl, že si nepřeji, aby se tvoje dnešní iniciativa opakovala. Abych byla upřímná, tvá cesta na ministerstvo mě docela zklamala."

Severus přikývnul, vrhnul na staříka vražedný pohled a vydal se do svých komnat. V duchu soptil, jak si to ten starý manipulátor vůbec mohl dovolit. Jak mohl naznačovat, že by snad... Ne, rozhodl se nepřemýšlet nad tím. Minerva zůstává a to je hlavní.

Sotva dorazil do svých komnat, zavolal si Tinky.

"Volal jste, pane?" zeptala se a vypadala nervózněji než obvykle.

"Ano, udělej mi prosím džbánek svařeného vína, pořádně jsem promrznul. A pokud zůstal ještě nějaký ten koláček z rána, budu jenom rád. Děkuji," řekl a posadil se na gauč. Dnešní den ho pořádně unavil. Tinky kývla, couvla, otevřela ústa, pak je zase zavřela, zavrtěla hlavou a přemístila se. Severus zdvihl nechápavě obočí. Copak se dnes všichni zbláznili?

Za chvíli uslyšel prásnutí. Na tácu, který to malé svoření neslo, stálo několik koláčků, kouřící se džbánek a dvě sklenky.

"Na co dvě sklenice, já nikoho nečekám," namítl Severus. Pak ale tác dobalancoval až ke stolku a Severus uviděl, že mrňavé stvoření pod ním není Tinky, nýbrž Barney.

"Co ty tady děláš, kde je Tinky? Je v pořádku?" zeptal se překvapeně.

"Ano, pane, jen by neměla nosit příliš těžké věci, tak jí Barney pomohl," oznámil mu skřítek. "Potřebovali bychom vám něco říct, vám i profesorce Shadowové. Bude vám vadit, když ji sem Tinky na chvíli přivede?"

"Dneska?" zasténal Severus zničeně. Barney ale vážně přikývnul, a tak se Severus překonal a neochotně souhlasil. Skřítek se bleskově přemístil pryč.

Zhruba v té vteřině, kdy se ozval zvuk několikanásobného přemístění, Severusovi došlo, proč asi Tinky nemůže nosit těžké věci. Víno, kterého se chvíli před tím napil, zděšením vyprsknul a postříkal tak celé své okolí.

"Co to předvádíš?" zeptala se ho pobaveně Sophie, kterou právě přivedl mladý skřítčí pár.

"Jen počkej," zavrtěl hlavou vědoucně Severus. "Je to tady." Z jeho hlasu zaznívala beznaděj.

"Co je..." chtěla se zeptat Sophie, ale Barney si odkašlal a tak obrátila svůj pohled k němu.

"Pane a paní, musíme vám něco říct. My moc oceňujeme, že jste nás nechali žít spolu. Život bez Tinky by nebyl takový, jaký je teď," začal skřítek. Tinky na pár vteřin přerušila své soustředěné zírání na podlahu a žmoulání košilky, pohlédla na svého druha a usmála se. "Je tady ale něco, co vám musíme říct. Tinky čeká malé."

Sophie vytřeštila oči a Severus do ní dloubl.

"Tak vidíš," prohlásil lakonicky.

"Tys to věděl?" vypískla Sophie nadšeně.

"Došlo mi to docela rychle," opáčil a nakrčil nos nad její šťastnou reakcí.

"Pane, Tinky vás moc prosí, moc moc prosí, nechtějte po ní, aby je poslala pryč!" vrhla se mu k nohám.

"Jak pryč? Kam pryč?" nechápal lektvarista. Sophie se k němu naklonila a zašeptala.

"Mnoho rodin nechce, aby se jejich skřítci rozptylovali péčí o vlastní potomky, takže je krátce po porodu odešlou do státního zařízení. Tam zůstávají tak dlouho, dokud nevyrostou a nenaučí se řádně sloužit svým pánům. Pak si je daná rodina může vzít, nebo je vyměnit za jiného skřítka."

"Jak tohle víš?" nechápal Severus.

"Něco jsem si nastudovala hned poté, co přišli s tím, že spolu budou žít," řekla tiše. Severus se zamyslel. Nebyl nadšený, to ani v nejmenším, ale nikdy by ho nenapadlo chtít po Tinky, aby své potomky poslala do jakéhosi skřítčího penzionátu.

"Uklidni se, Tinky," vytáhl ji zpět na nohy, zatímco mu šťkala u kotníků. "Nikam je nepošleme. Zajdi si ale za madame Pomfreyovou, aby tě prohlédla, ano?"

Skřítka na něj vytřeštila očka.

"Děkuji, pane! Skutečně necháte Tinky a Barneyho, aby měli rodinu? Děkuji, jste ten nejlepší pán! Tinky se o vás bude starat do konce života, jak nejlépe to dokáže," vypískla Tinky a objala mu nohu. Barney ji hned napodobil a objal Sophiino lýtko.

"Ehm, to by stačilo. Jděte za madame Pomfreyovou. Tinky, dnes už tě nebudu potřebovat. Udělej si volno," poslal je raději rychle pryč. Jeho komnaty začínaly připomínat divadlo. Jen se nemohl rozhodnout, zda se dnes hraje komedie či pořádná řecká tragédie.

"Ani ses mě nezeptal," připomněla mu Sophie svou přítomnost.

"Připadalo mi, že tvůj nadšený pohled mluví za vše," namítnul. Sophie se na něj zaškaredila, ale pak přikývla.

"Máš pravdu. Hrozně se těším, bude to báječné!"

"Nemůžu říct, že sdílím tvé nadšení. Spíš jsem si jist, že toho budu brzy hodně trpce litovat."

"Nebude to tak zlé," uklidňovala ho. "Určitě budou hrozně milí. Kolik se jich asi narodí? Čtyři? Šest?"

"Neříkej to," zasténal Severus. "Raději mě zabij rovnou, než se začnu dusit dětským zásypem..."

"Jsi hrozný," obvinila ho s úsměvem. "Radši už půjdu, než mě tady utopíš ve své ironii," rozloučila se a políbila ho. Přitáhl ji k sobě a prohloubil polibek.

"Není tady nějaká šance, že bys mi ten dnešní den trochu vylepšila?" zašeptal, když jim začal docházet kyslík.

"Myslím, že si to nezasloužíš. Vůbec se netěšíš na to, že budeš strýček!"

"Vinen ve všech bodech obžaloby. Můžeš mi za trest naplácat," řekl s komickým obličejem, pak znova přitiskl své rty na její a strhl ji pod sebe. Za chvíli se už cítil o poznání lépe.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Niki Niki | 14. prosince 2012 v 16:00 | Reagovat

Kdy že už Severus ten všetečnej obraz spálí? :-P Ale teď vážně-jsem jediná kdo v celý kapitole hledal něco podezřelýho? :-D A Katherine- snad sis to tam pořádně užila :-)  Jé...jak já bych teď odjela někam hodně daleko :D  aspoň na pár dní :D

2 Katherine Katherine | Web | 15. prosince 2012 v 14:14 | Reagovat

Niki, obávám se, že jsou na něm nějaká ochranná kouzla, takže ho jen tak ze zdi nesundá, aby jej mohl použít jako topivo :D To, co ovlivní všechno, vůbec není podezřelé, vlastně je to něco zcela běžného. To ale neznamená, že to nemůže zcela obrátit běh dějin :-P No nic, loučím se, nevím, kdy zase budu na internetu, jdu se naložit do Thermae Bath Spa :D Díky za komentář :-)

3 Niki Niki | 15. prosince 2012 v 21:53 | Reagovat

Ochraný kouzlo sem, ochraný kouzlo tam... nehody se stávají :-D  Já sem právě hledala to nejpodezřelejší v těch nenápadných situacích ;-) A bude už v příští kapitole konečně nějaký menší zvrat v ději? :-)

4 Lisi Lisi | Web | 16. prosince 2012 v 16:49 | Reagovat

Tak co se mi nejvíce líbilo a musím to vypíchnout - okna na správné straně hradu.

5 Mája Mája | E-mail | Web | 17. prosince 2012 v 1:29 | Reagovat

Tak těch drobností, které by mohly změnit historii jsem tam našla hned několik. :D Jsem moc zvědavá, které se chytneš... ???
Kapitolka se mi moc líbila. Skřítčí osud mi velmi připomíná ten náš socialistický - hned jak jsme se naučili chodit na nočník, šup s námi do jeslí. Pak školka, škola, internát... Rodiče museli makat a budovat komunismus... :D
Díky, bavila jsem se dobře... :-)

6 kathie.jones kathie.jones | 17. prosince 2012 v 9:46 | Reagovat

Sázím na toho dědulu v chrámě:-) Druhá možnost je, že Severus nakonec přijde o magii, bude si žít jako spokojený mudla a slavit Silvestra :-D

7 Katherine Katherine | 17. prosince 2012 v 23:32 | Reagovat

Tipujete zajímavé věci, abych pravdu řekla :D Ale o co skutečně šlo, to se ještě tak brzy nedozvíte. Nějakou dobu se bude všechno ještě proplétat, než se to konečně rozmotá. Díky za vaše komentáře :-)

8 Claire Claire | 18. prosince 2012 v 11:57 | Reagovat

Skřítčí miminka? Jejda...no to je ale překvápko - jen aby nám to Severuse zcela neodrovnalo. :-D
A co to pleskala ta Sybilla? Tam nebylo konkrétně definováno, že to dítě musí být nutně lidské...Pravda, bylo by to hodně neomšelé řešení, ale když už těm skřítůkm věnuješ tolik péče a prostoru... ;-)
Užívej si aristokratického pobytu a těším se na další kapitolu.
Zamotáváš, zamotáváš, další zamotávání slibuješ ...ach jo, to jsou nervíky.
Krátké setkání v chrámu...může být zcela náhodné, ale já na náhody nevěřím...nějaké následky by rovněž mohlo mít ... třeba se ze Severuse stane absolutní fatalista. :-D :-D :-)

9 Niki Niki | 22. prosince 2012 v 18:42 | Reagovat

Katherine, nevíš kdy budeš mít čas na další kapitolu? :-)

10 Katherine Katherine | Web | 22. prosince 2012 v 23:35 | Reagovat

Pardon, pardon, co jsem přijela, nestíhám, dnes se mi za celý den nepodařilo zabalit všechny dárky, jelikož jsem jich nakoupila "trochu" víc, než bylo v plánu, do toho ještě "moje" druhy cukroví, vrrrr... Zítra už určitě! :-)
Claire, ta myšlenka, že by se věštba týkala malých skřítků, je velmi zajímavá, ale myslím, že skřítčí těhotenství netrvá tak dlouho jako lidské a tedy by nám to zase časově nezapadalo do podzimu ("čerstvě napadané listí") :-)
Díky všem za pěkné komentáře, za trpělivost a hlavně přeji krásné Vánoce! :-)

11 Katherine Katherine | Web | 23. prosince 2012 v 20:39 | Reagovat

Tak dnes opět ne, ta "příjemná" vánoční atmosféra mě zmáhá, nemám na to myšlenky. Říkám si, že jsem měla zůstat v Londýně a na Štědrý den radši krmit bezdomovce. Taky se vám stává, že se hrozně těšíte, nakupujete dárky, pečete a balíte, ale nakonec se z vás vinou okolí stane totální Grinch, co by nejraději všechno zapálil? To je fakt na palici. Šťastný a veselý, he he he...

12 Niki Niki | 24. prosince 2012 v 10:12 | Reagovat

Hm to znám :P  Zrovna včera měli rodiče super nápad dát dárky pod stromeček už přes noc a malá ségra už půl hodiny pobíhá po bytě a otravuje jestli může rozbalovat...to je k nevydržení [:tired:] :-D  PS. Myslíš že zítra ji už stihneš přidat? :-) PPS. Šťastné a Veselé :-P :D

13 Katherine Katherine | Web | 25. prosince 2012 v 1:17 | Reagovat

Téměř :-) Tobě také šťastné a veselé :-)

14 Susan Susan | Web | 23. dubna 2013 v 11:12 | Reagovat

Páni, skřítčí školka :-D to bude mazec. Ani mi nevadilo (tolik) že ses odsunula od hledání Jocelyn. Tahle kapitolka byla parádní - Seřvání Severuse, možný podpal Brumbála (věřím, že se tak jednou stane :D ) a Sev jenž vyprskává své pití. Prostě dokonalost :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama