51. kapitola: Vánoce

12. listopadu 2012 v 11:37 | Katherine |  Aqua vitae novae
Víkend jsem už nestihla, omlouvám se, ale pořád jsem s kapitolou nebyla spokojená. Musela jsem se s tím ale smířit, tak snad nebude připadat tak hrozná i vám :)
Enjoy!



Toho dne byl Severus ještě více než kdy jindy zahloubán do svých vlastních myšlenek. Neustále uvažoval, zda bylo moudré souhlasit se Sophiinou nabídkou. Jistě, toužil po ní, po jejím těle, ale bylo to správné? Na tuto otázku si stále nedokázal odpovědět. Věděl ale zatraceně jistě, že nabídku na večerní návštěvu u Sophie zahodit nedokáže.

Po večeři si dal rychlou uvolňující koupel, obléknul jeden ze svých lepších hábitů a vydal se k ní. Po cestě strčil do kapsy malou lahvičku naplněnou lektvarem, který stačil uvařit těsně po vyučování. Když mu během poslední vyučovací hodiny došlo, na co se Sophií zapomněli, téměř sám sebe proklel a studenty vyrazil z učebny o deset minut dříve, aby mohl utíkat do laboratoře a pustit se do výroby jistého lektvaru, který měl jejich chybu napravit.

Sophie ho uvítala se sklenkou červeného vína v ruce, v šatech, které dokonale obtahovaly její štíhlé, ale ženské tělo, a barevně ladily s vínem ve sklence. Severus ji lačně přejel pohledem. V mudlovských šatech vypadala nádherně. Nalila mu víno a pokynula směrem k pohovce, která si ze včerejšího večera mnohé pamatovala.

"Počkej, než na to zapomenu," zarazil ji, když jemně pohladila hřbet jeho ruky a on odtušil, kam to směřuje. Sophie tázavě pohlédla na lahvičku, kterou vytáhl z kapsy hábitu.

"O co jde? Namíchal jsi nějaké afrodiziakum? Nemyslím si, že bychom ho potřebovali," zažertovala.

"Je to lektvar proti početí," vysvětlil jí. Sophie polkla. Severuse zmátlo, když upřela své oči zpět na lahvičku a vypadala, že se ji snaží zhypnotizovat.

"Vezmeš si ho?" zeptal se, když stále neudělala žádný pohyb a nevydala ani hlásku. Konečně pohlédla svýma modrýma očima zpět na něj. Odkašlala si a když konečně promluvila, její hlas zněl jako stará poškrábaná deska.

"Nebude potřeba," řekla prostě. Teď byla řada na Severusovi, aby na ni upřel nechápavý pohled.

"Od toho minulého těhotenství už nebudu muset podle lékouzelníka užívat žádné antikoncepční lektvary. Už dítě mít nemůžu," vysvětlila tiše a odvrátila pohled.

Ten večer se nemilovali. I přesto ale Severus zůstal přes noc se Sophií v objetí, i když to znamenalo, že nemohl usnout a neustále zvažoval návrat do své ložnice. Další ráno už o tom nepadla ani zmínka a Sophie se tvářila, jako by se vůbec nic nestalo.

Odpoledne se za ní zastavil, aby se přesvědčil, zda je v pořádku, a do večeře už z jejích komnat nevyšel. Od toho dne se jejich vzájemné chvilky staly pravidelnými. Jejich těla byla jako dva kousky skládačky, které zapadaly přesně do sebe a byla to jediná správná pozice, v jaké se mohly nacházet. Severus se snažil nepřemýšlet nad tím, zda je to, co dělají, správné, a Sophie tyto jeho myšlenky zdatně rozptylovala. Miloval, když se ráno probudil a viděl její nahé tělo ležet vedle něj. Připadal si jako puberťák, když jeho penis reagoval při pouhém pohledu a on ji budil váhavými doteky, aby se mohl konečně dostat zpět dovnitř. Když se tak stalo, mohl jen děkovat zakladatelům hradu, že ho nechali postavit s tak tlustými stěnami.

Každý den paranoidně pozoroval své kolegy, zda si náhodou ničeho nevšimli. Vždy, když vycházel z jejích komnat, ujistil se, že nikdo není poblíž, a stejně tak ráno, když odcházela ona od něj, nejprve nahlédl do chodby, zda tam nestojí třeba někdo z jeho zmijozelských svěřenců. Vypadalo to, že nikdo o ničem neví. Všimli si samozřejmě, že vypadá spokojeněji a rozhodně méně nerudně, ale kromě pár hloupých poznámek se o tom příliš nezmiňovali.

Oči mu otevřel až Dennis Creevey, který mu oznámil, že ho těší, jak spokojeně vypadá. Nečekal, že by si změn v jeho životě všimli studenti. Jistě, Dennis měl poněkud výsostné postavení, ale i tak se Severus cítil poměrně podivně, když Dennis použil jako příměr sebe a Nicolase. Jako by snad tušil, že profesorovu spokojenost zapříčinila jiná osoba. Ještě ten den připomněl Sophii, že musí být co nejnenápadnější.

Nejhůře se sexuální energie, která mezi nimi panovala, skrývala na poradách, kdy se ocitali pod drobnohledem ostatních kolegů, a u jídla, kdy ke všem těm zvědavým očím přibyla ještě banda studentů. Pak ale začaly vánoční prázdniny a jejich ostražitost mohla konečně trochu polevit, jelikož na hradě zůstala jen část z nich.

Severus teď trávil se Sophií téměř každou noc. Jejich vztah byl stále čistě sexuální, ale zdálo se, že ani jeden z nich už nedokáže bez jejich společných chvilek vydržet. Vypadalo to, jako by podlehli nějakému druhu erotické závislosti.
Ani jeden z nich se netěšil na začátek školy, protože jim bylo oběma jasné, že až začne výuka, nebudou moci strávit tolik hodin denně v posteli.

Štědrý večer strávili u slavnostní tabule s ostatními kolegy a osmnácti dalšími studenty, kteří zůstali přes prázdniny na hradě. Po válce zůstávalo o volných dnech ve škole více dětí než v předchozích letech. Důvod byl jednoduchý, mnoho z nich se prostě nemělo kam vracet. A tak se celý profesorský sbor snažil udělat dětem jako Dennis nebo Jocelyn co nejkrásnější Vánoce. Podivná atmosféra ale visela ve vzduchu. Vždyť tohle byly pro většinu z nich první Vánoce, kdy nezdobili stromeček doma s rodiči a neradovali se z dárků se svými sourozenci.

Přesto hlavně starší studenti nesli svůj úděl statečně, oceňovali snahu profesorů a starali se o ty mladší, kteří tyto svátky snášeli o poznání hůř. I na ty starší toho ale bylo hodně. Dennisova napjatá tvář po dobu celé večeře nevypadala zrovna vyrovnaně a bylo vidět, že se drží hlavně díky Nicolasovi, který se letos vzdal rodinných Vánoc, aby ho trochu podpořil. Jocelyn celý večer rozveselovala mladší kamarády napříč kolejemi a nedělala rozdíl mezi těmi, kterým rodiče kvůli Smrtijedům zemřeli, a těmi, jejichž rodiče skončili v Azkabanu za podporování Pána Zla. Severus si říkal, zda je tahle nebelvírská obětavost vůbec normální a nejde-li snad o nějakou patologickou formu masochismu.

Po večeři se všichni odebrali na své koleje, aby se vyspali na ranní rozdávání dárků. Minerva zajistila, že se všechny dárky úderem půlnoci přesunuly pod velký strom ve Velké síni, aby ráno mohli sdílet radost všichni dohromady.

Další den se začali studenti i profesoři scházet ve Velké síni velmi časně. Na stole, který nechala ředitelka přistavit kousek ke stromečku, už stály sklenky s teplým mlékem, vánočky a hory cukroví. Postupně se trousili další a další.

Našli se ale i takoví, kteří na rozdávání dárků a pojídání cukroví neměli ani trochu myšlenky. Sophie dorazila do Velké síně úplně bledá a ihned si to zamířila za ředitelkou.

"Minervo, máme tady problém," pronesla tiše, aby ji nikdo jiný neslyšel. Jen Severus si okamžitě všimnul barvy jejího obličeje a připojil se k nim. Poodešli trochu dál, aby si studenti ničeho nevšimli. Severus pozoroval Sophii s přimhouřenýma očima a očekával, že se dozví důvod, proč uprostřed noci opustila svou vlastní ložnici, aniž by ho vzbudila.

"Chybí mi tady jedna studentka," vydechla vyčerpaně Sophie. "Hledala jsem všude, ale na hradě není."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Solzo Solzo | 12. listopadu 2012 v 12:52 | Reagovat

Severus si bohatě vynahrazje zameškané léta, jen mám pocit že mu/jim dlouho nevydrží. Zmizelá studentka znamená nejspíš potíže na které se upřímě řečeno opravdu teším :-P.

2 Katherine Katherine | 12. listopadu 2012 v 13:28 | Reagovat

Solzo, ty jsi ale! Takhle jim přát trable :D No upřímně, kdo by si to na místě Severuse nevynahrazoval :D Možná má 39 let, ale z hlediska sexuálního věku se nachází zrovna teď někde kolem puberty :-)

3 Lisi Lisi | Web | 12. listopadu 2012 v 15:32 | Reagovat

Miluju kapitoly, které končí takhle otevřeně.

4 Katherine Katherine | Web | 12. listopadu 2012 v 18:34 | Reagovat

Lisi, já také :-P I když tuším, že v tvém komentáři je skryta špetka ironie :D

5 Solzo Solzo | 12. listopadu 2012 v 22:52 | Reagovat

Taky jsi trošku paranoidní. Myslím že většina znás má ráda otevřené konce, jen kdyby se na to pokračování nemuselo čekat celí týden. :-D

6 Katherine Katherine | Web | 12. listopadu 2012 v 23:07 | Reagovat

Fakt? :D No paranoidní jsem (a ne zrovna málo). Okolí mi už říká, že jsem pomalu případ pro psychiatra. Znám báječné řešení - bude ze mě psychiatr!! :D S těmi otevřenými konci, já je ráda píšu, ale že bych je i ráda četla, to se říct nedá. Ono to čekání je pak mučivé :-)

7 Mája Mája | E-mail | Web | 12. listopadu 2012 v 23:18 | Reagovat

Díky za krásnou kapitolku. Doufám, že se neztratila zrovna Jocelyn... Trochu napětí už bylo potřeba, ta poklidná romance  trvala již moc dlouho. :D Budu se moc těšit na další napínavou kapitolu.

8 Katherine Katherine | Web | 12. listopadu 2012 v 23:25 | Reagovat

Ehm, romance... Postelová romance :D He, výhoda mé opožděnosti je, že se všichni dozvíte už velmi brzy, kdo se to vlastně ztratil :-) Doufám, že to do pátku zvládnu :-)

9 Niki Niki | 13. listopadu 2012 v 7:12 | Reagovat

No to taky doufám :-D :-D  Jinak kapitola byla 100% lepší než 'hrozná' ;-)  To zakončení se zmizelou studentkou vypadá zajímavě, že by se nám Smrtijedi probudili? :-D

10 Katherine Katherine | Web | 13. listopadu 2012 v 10:00 | Reagovat

Niki, díky moc, fakt se mi na ní něco hrozně nelíbilo a pořád jsem ji chtěla upravit, ale nějak to nešlo. Každopádně tento týden se mi bude navazovat 100% lépe! :-) Joo, studentka, to bude "zábava"... Třeba se jen zaběhla. Třeba ji při tom někdo chytil. Uvidíme :D

11 Claire Claire | 14. listopadu 2012 v 10:18 | Reagovat

Ach ano, život se neskládá jen z povalování v posteli a přijemných fyzických aktivit s podobně naladěnou osobou...i když Severus má za ta léta co dohánět a jak se zdá, při jeho preciznosti se rozhodlo dohnat každý, každičký den. :-D
Záhadné "vysublimování" studentky mu nejspíš jeho plán nepříjemně naruší.... :-?
Díky za příjemnou kapitolu (nebyla hrozná) a těším se na pokračování a jaký druh vysvětlení záhady máš pro nás nachystaný. :-)

12 Katherine Katherine | Web | 14. listopadu 2012 v 23:34 | Reagovat

Claire, nezbývá než doufat, že si to za tu krátkou chvilku užil. Teď už je jasné, proč do toho jde tak "intenzivně", jednoduše má pocit, že není možné, aby byl jeho život šťastný dlouhodobě, proto je teď třeba brát, co nejvíc to jde. Ale třeba se plete a hned tak to neskončí ;-)
Díky vám všem za krásné komentáře! :-)

13 Niki Niki | 15. listopadu 2012 v 14:24 | Reagovat

určitě se plete! a jestli ne, snad to aspoň uděj pořádně napínavý a akční :-D :-D

14 Susan Susan | Web | 23. dubna 2013 v 10:11 | Reagovat

Ten lektvar proti početí byl tak trochu Severusův přešlap, ale zase na jeho obranu - jak to mohl tušit, že chudák Sophie nemůže mít děti. Ale něco mi říká (možná tvá věštba, teda Sybilina :-)), že mimčo bude :-D.
Ztráta studentky dokonale rozvíří zatím celkem poklidný ráz povídky...těším se, jak to zaonačíš a co z toho nakonec bude. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama