46. kapitola: Na Astronomické věži

7. října 2012 v 0:00 | Katherine |  Aqua vitae novae
Přátelé, doufám, že ode dneška už se mi bude přidávání nové kapitoly dařit vždy jednou týdně (v pátek/sobotu). Tento týden jsem to ještě měla trochu hektické, denně jsem obléhala studijní oddělení, ale teď už je snad vše zařízeno a já můžu začít chodit do školy. SIce jen párkrát týdně, protože jsem si nemohla při zapisování předmětů moc vybírat, ale doplním to nějakou tou brigádou a samozřejmě psaním :)
Předem upozorňuji, že se mi tato kapitola zdá slabší, ale potřebuji se někam dostat :)
Tak tedy: enjoy!



Na konci listopadu v Bradavicích napadl první sníh a silné poletování bílých vloček ne a ne přestat. Okolí hradu pokryla hustá bílá pokrývka a všechny děti, od prváků až po sedmáky, řádily v závějích. Pořádaly se sněhové bitvy, neplánované soutěže o co nejvyššího sněhuláka i stavění mrazivých pevností.

Severus stál na Astronomické věži a sledoval své studenty, jak se ve sněhu baví. Občas sem chodil. Chtěl si odpustit, ale přesto považoval za důležité připomínat si, že není bez viny.
Teď zíral na děti pod sebou a přemýšlel nad tím, proč jemu nikdy nebylo dopřáno, aby se takhle bavil. Zatřásl hlavou, jako by se pokusil vyhnat tyto myšlenky z hlavy.

"Viděla jsem tě sem jít," ozvalo se za ním.

"Sleduješ mě? Jak bystrozorské. Asi už ztrácím své schopnosti prvotřídního špeha, nevšiml jsem si tě," odvětil a povytáhl obočí.

"Někam jsem šla, nečekám celý den, abych tě někde mohla potkat, pokud si to náhodou myslíš."

"Když to říkáš. Potřebuješ něco?"

"Chtěla jsem s tebou mluvit. Už mě nebaví se s tebou hádat a dívat se na tvůj naštvaný obličej. Já jsem udělala to, co jsem považovala za správné, ty jsi nesouhlasil. Co se nad to povznést, když se očividně neshodneme?"

"Jsem povznesený až až, mohla by sis všimnout, že o tom tématu začínáš pořád jen ty."

"Možná. Jen bych si přála, aby se věci vrátily tam, kde byly. Nechci si znepřátelit člověka, se kterým jsem si v Bradavicích rozuměla ze všech nejvíc, jen kvůli jedné neshodě."

"Jenže čas se nedá vrátit zpět. Myslíš, že já sám jsem za svůj život nechtěl aspoň tisíckrát, aby se všechno dalo změnit?"

"Tady se to stalo, že?" změnila náhle téma. Severus neodpověděl, jen pokýval hlavou a svůj pohled stočil směrem k horám. Na pár chvil mu zase vytanula na mysli ta noc. To zoufalé 'Severusi, prosím', následované chladným zamumláním osudné dvojslovné formule. Musel být tehdy tak chladný. Musel si zachovat tvář, musel dál hrát svou roli. Musel se ovládat, aby v té chvíli nestočil hůlku proti sobě.

"Neměl to od tebe žádat." Sophie se na chvíli odmlčela. "Víš, ve skutečnosti jsem opravdu ráda, že ti na Dennisovi záleží a že se staráš o jeho blaho. Já ale musím myslet na celou kolej."

"Vyšší dobro, že? Jistě..." odfrknul si Severus.

"Nesrovnávej tohle s... tamtím!" požádala ho tiše. "Co myslíš, že by se stalo, kdybych Dennise ke konfrontaci nepřesvědčila?"

"Myslíš nepřinutila..." přerušil ji. Sophie jeho poznámku ignorovala.

"Cooper by neřekl, proč ho napadl, vypadalo by to jako obyčejná klukovina a před školní radou ovlivněnou jeho otcem by to nikdy neobstálo. Neprošlo by nám ani to týdenní vyloučení a já bych neměla čas promluvit si s celou kolejí o nastálé situaci."

"Tys to řešila s celou kolejí?!" zalapal Severus po dechu.

"A co jsem měla dělat jiného? Promluvili jsme si o tom, nikdo z nich Dennise nebude urážet či ohrožovat."

"A mluvila jsi i s Cooperem?"

"Zvlášť a trochu důrazněji, ale ano. I když jako nejefektivnější bych hodnotila tu Potterovu návštěvu, se kterou máš určitě něco společného ty."

"Já jsem ho k ničemu nenavedl, pokud máš na mysli tohle."

"Kdo jiný by mu o tom řekl? Nemám ti to za zlé, fungovalo to. Je to sice další zásah do mé koleje, ale vypadá to, že pomohl."

"Nevím, zda sis toho všimla, ale pan Potter má tady na hradě spoustu kamarádů a jednu zrzavou přítelkyni, jsem si jistý, že spolu někdy mimojiné i mluví."

"Dobrá," povzdechla si Sophie. "Každopádně už je to vyřízené. Nemusíš Dennise sledovat jako ostříž, ne, nepřerušuj mě, vím, že to děláš. V mé koleji už k ničemu podobnému nedojde."

"Možná mu nenadávají a nenapadají ho, ale všimla sis třeba, jak hrozně je sám? Během vyučování může prohodit pár slov se studenty ostatních kolejí, ale co během volna nebo při jídle, zatímco se ostatní studenti vesele baví? Co večer, když je na své vlastní koleji mezi lidmi, kteří s ním nemluví?"

"Nemůžu je nutit. Minimálně v jeho ročníku chtějí být všichni zadobře s Cooperem, takže si nedovolí mluvit s Dennisem příliš otevřeně. Cooper má známosti a tak si ho nikdo nechce rozházet. Nicméně mluvila jsem s Jocelyn Jamesonovou, která mi vždycky připadala jako správná holka, a ta se ho teď snaží trochu zapojit. Ostatní snad budou následovat. Přejde to. Chce to jen čas."

"Prý stateční nebelvíři, bojí se jednoho kluka a jeho tatíka!" zavrčel Severus.

"Pan Cooper má na ministerstvu výsostné postavení, něco jako svého času Lucius Malfoy. Joshuu po odchodu ženy rozmazlil a teď mu splní vše, oč si jen řekne. Moji studenti nemají obavy o sebe, v Bradavicích na ně ministerstvo nemůže, ale povídá se, že když se s panem Cooperem rozešla letos na začátku roku přítelkyně, Stevie Stevensová z Mrzimoru, její otec přišel zničehonic o místo na ministerstvu. A spousta žáků má rodiče na ministerstvu."

"To je přeci absurdní. Aspoň, že ta malá zrzka není ustrašená jako zakrslá fretka."

"Jocelyn přišla o oba rodiče ve válce. Její matka se provdala za mudlu, jednoho večera jejich dům přepadli Smrtijedi a zabili je. Nemá nikoho, koho by vliv pana Coopera mohl ohrozit, jen starou babičku, která žije z invalidního důchodu. Pro ni Dennis nepředstavuje žádné riziko."

"Dennis nepředstavuje žádné riziko pro nikoho!" zvýšil hlas Severus. "Jediný, kdo tady ohrožuje společnost, je starý Cooper a ministerstvo plné tupců, kteří se jím nechávají ovlivňovat!"

"Ty tupce jsme si zvolili. Váleční hrdinové se do politiky zrovna nehnali, jak si jistě vzpomínáš, a tak ta prázdná místa jako vždy zaplnili kariérističtí pitomci. Najde se tam i pár slušných lidí, ale proti převaze takových Cooperů nemají šanci."

"Skvělé." Sophie se jen ušklíbla a přitakala.

"Časem se to ale zlepší. Věř mi."

"A jak dlouho to bude trvat? Až Coopera někdo vyhodí z ministerstva? To se tady můžeme načekat. Dennisova osobnost se stále formuje, odmítám připustit, aby tohle mělo špatný vliv na jeho budoucí život!"

"Bojíš se, aby neudělal nějakou hloupost? Tak jako ty?"

Severus po ní střelil ostrým pohledem.
"A kdyby?"

"Dennis je jiný."

"Chceš říct, že já jsem narozdíl od něj už byl zrůda?"

"Ne, jen jeho situace je jiná. Tys neměl nikoho. On má alespoň Nicolase. A taky pár přátel v ostatních kolejích. Nebude sám."

"Já jen nechci, aby mu tohle zničilo život. Kdyby to bylo na mně, mladý Cooper by dostal vyhazov a starý by si za to všechno, co provádí na ministerstvu, sednul na nějakou tu chvíli do Azkabanu."

"Ale není to na tobě. Není to bohužel na nikom z nás."

Severus si povzdechnul a znovu stočil svůj pohled k horám v dáli.

"Takhle to nemělo být, víš?"

"Já vím," souhlasila Sophie a položila mu ruku na rameno. Severus sebou trhnul a ostře jí pohlédl přímo do očí.

"Pořád jsem naštvaný, kdybys na to náhodou zapomněla."

"Nezapomněla," usmála se Sophie. "Jen jsem se rozhodla, že si toho nebudu všímat."

Severus po ní střelil pohledem, ale ušklíbnul se a nechal její ruku dál spočívat na jeho rameni. Chvíli jen tak stáli, hleděli dolů z astronomické věže a pozorovali děti, jak se honí jako o závod mezi poletujícími sněhovými vločkami.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mája Mája | E-mail | Web | 7. října 2012 v 9:25 | Reagovat

Tohle byla náhodou moc pěkná kapitola. Ledacos vysvětlila a tak krásně, ladně plynula... Četlo se to samo :D
*"Pořád jsem naštvaný, kdybys na to náhodou zapomněla."
"Nezapomněla," usmála se Sophie. "Jen jsem se rozhodla, že si toho nebudu všímat."*
Tohle byla výměna k zulíbání :-D

2 Katherine Katherine | Web | 7. října 2012 v 12:30 | Reagovat

Opravdu? Tak to mě těší, trochu jsem se obávala :-) Neměla jsem na to tolik času jako obvykle, psala jsem to na brigádě ve vinotéce mezi jednotlivými zákazníky (upřímně není nic horšího, než když jste v práci a nemáte co na práci!), no a dopisovala jsem to v noci, tak jsem si říkala, zda se to neprojeví na kvalitě. Jsem moc ráda, že se kapitola líbila :-) Už se upřímně těším na psaní další.

3 Niki Niki | 8. října 2012 v 17:40 | Reagovat

Přišla sem na to, že jsem fakt troll, jednou si neaktualizuju net a hnedka takovej trapas! :-D  (můj koment u 45 část: "snad se tu brzo oběví nová kapitola" nebo tak něco. :D ) No nic.... kapča byla pěkná, vypadá to, že už se začínají pomalu usmiřovat ;-) ........? tak já budu vyčkávat další část :-) .....doufám že už tu neni  a já ze sebe neudělám exaTrolla :-D :-D :-D

4 Katherine Katherine | Web | 8. října 2012 v 18:41 | Reagovat

Není, neboj :D Řekla bych, že bude tak v pátek, ale uvidíme, možná bude čas i dřív. A kdyby ne, tak nejpozději o víkendu určitě :-)

5 Claire Claire | 9. října 2012 v 14:22 | Reagovat

Mně taky nepřijde kapitola, jako že by byla jen "vatová". Něco málo se vysvětlilo, paní profesorce se přece jen povedlo si malinko vylepšit mediální obrázek...
Ale díky problémům se šikanou zůstal poněkud odsunut problém s nástupnickou skupinou Smrtijedů...možná by měl Severus zůstat naštvaný a trucující, aby ho při případném boji nic nerozptylovalo. :-D
Jsem ráda, že se už nějak vyřešily tvé "školní" problémy, v současné chvíli patrně tím nejlepším možným způsobem a ty budeš mít konečně klidněji. Stres nesvědčí nikomu a ničemu. ;-)

6 Niki Niki | 9. října 2012 v 17:03 | Reagovat

Jupí! Bude další kapitola! Zrovna mám rozečtený 3 povídky a všechny jsou zatim rozepsaný, ale narozdíl od těch tvej se přidávaj nejdřív po měsíci, protože jedna autorka má malý dítě a druhá je líná :P  Už v tom začínám mít bordel :-D

7 Katherine Katherine | Web | 9. října 2012 v 21:12 | Reagovat

Tak to jsem moc ráda, že se kapitola líbila, i když jsem z ní neměla zpočátku úplně dobrý pocit. Co se týče "nástupnických" Smrtijedů, nedávají o sobě vědět z dobrého důvodu. Je pro ně lepší, aby rozruch okolo Znamení utichl a pomalu se na ně pozapomnělo. To bude nejvíce vyhovovat jejich úmyslům. A už mlčím, než ještě něco prozradím :-x
Děkuji všem moc, moc a moc za komentáře, zejména teď jsem za ně opravdu hodně vděčná :-) Díky.

8 Niki Niki | 9. října 2012 v 22:03 | Reagovat

To se neboj, když nemám co číst, aspoň komentuju :D  A jenom tak: budeš pokračovat v 'Kdo s koho' nebo to necháš být? :-|

9 Katherine Katherine | Web | 10. října 2012 v 14:20 | Reagovat

Časem určitě budu, ale zatím se mi pořád nedaří navázat. Štve mě to, ale nutit se do toho nemůžu :-( Každopádně by se tady během listopadu měla objevit nová, dokončená povídka, s u mě poměrně nečekaným pairingem, napsaná jako dárek pro kamarádku. Tak aspoň něco :-) Jinak z cizích povídek doporučuji Alis (http://by-alis.blog.cz/). Odmítnutí (http://e-vismaior.blog.cz/) myslím čteš, že? Jo, a pokud máš ráda slash, moc doporučuji stránky Máji (http://harrypotterfanfiction.eu/) a nebo Slimču (http://ss-slash.wgz.cz/) :-)

10 Niki Niki | 10. října 2012 v 15:01 | Reagovat

Áno Odmítnutí čtu :D evi je ta s malym dítětem :-D  a další povídky začnu číst až dočtu aspoň 2 ty rozečtený, už se mi to plete :-?

11 Katherine Katherine | Web | 10. října 2012 v 16:52 | Reagovat

Jasný :-) No já jich mám rozečtené takové množství, že občas úplně zapomenu nějakou číst dál (zejména při delších prodlevách v přidávání kapitol), pak projíždím weby a znovu ty povídky nacházím a zjišťuju, že už jsem je někdy rozečetla :D

12 Niki Niki | 11. října 2012 v 23:11 | Reagovat

Jooo to taky známe :-D

13 Susan Susan | Web | 12. dubna 2013 v 9:39 | Reagovat

Hezká kapitola. Ukázala že problém s nadutci s mocí má i kouzelnický svět a ne jen mudlovský.
Krásný dialog a četlo se to náramně :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama