36. kapitola: Zákaz vycházení

12. května 2012 v 1:29 | Katherine |  Aqua vitae novae
Nějak jsem včerejší aktualizaci nestihla, snad mě omlouvá alespoň to, že jsem brzo ráno přiletěla do ČR a pak jsem se musela věnovat různým neodkladným činnostem. Ale hodinka a půl zpoždění, to ještě není žádná hrůza. V Anglii bylo bezvadně (jako vždy), vůbec se mi nechtělo zpátky (jako vždy), a opravdu jsem si užila pět dní bez internetového spojení se světem. Dokázala jsem si tím úžasnou věc, tedy že nejsem úplně závislá a chvilkový výpadek se mnou nic nedělá :)
Doufám, že jste se měli alespoň tak dobře, jako já. A teď už:
enjoy! :)


Mezi studenty propukla panika. Ty sebevědomé, rozesmáté děti, které ještě před chvílí kráčely po kamenité cestičce směrem k bradavickému hradu, byly ty tam. Z nespecifikovatelného roztroušeného útvaru, v jakém se pohybovali do té chvíle, se scvrkli do malého hloučku, jako by cítili, že je to snad může ochránit před neznámým nepřítelem. Někteří z mladších studentů se roztřásli a několika z nich dokonce začaly téct slzy, vzpomínky na válku a ztrátu přátel a příbuzných byly příliš čerstvé. Ti starší se s vážnými výrazy ve tváři otočili na Severuse se Sophií.

Severus mlčky zíral na oblohu. Člověk by řekl, že mu v té chvíli proběhne hlavou snad stovka myšlenek, ale on si připadal, jako by v ní měl úplně vymeteno. Sophie na něj vážně pohlédla, a když spatřila výraz svého kolegy, rozhodla se vzít situaci do svých rukou. Beztak tohle spadalo do její specializace.

"Všichni si vytáhnou své hůlky a uklidní se. Držte se těsně u sebe, a kdybyste si všimli čehokoli podezřelého, hned to ohlašte. Bystrozorský oddíl tady bude každou chvíli," oznámila vyděšeným studentům a vytáhla svůj bystrozorský odznak. Dvakrát na něj poklepala hůlkou, cosi zamumlala a otočila se směrem k Severusovi. Ten konečně odtrhnul oči od znamení na obloze.

"Měli bychom pokračovat v cestě, není bezpečné tady zůstávat," navrhnul jí tichým hlasem.

"Bystrozorský oddíl tady bude do tří minut, ohlásila jsem pohotovost," namítla Sophie a v duchu přemýšlela, jaký by byl správný protokol pro tuto situaci.

"Můžou nás dohonit. Pokud se tady ještě někdo z nich schovává, jsme pro ně příliš snadným cílem."

Sophie se zamyslela nad jeho námitkou a pomalu přikývla. Severus se otočil směrem ke studentům.

"Urychleně se vrátíme zpět na hrad. Máte deset vteřin na to, abyste se seřadili do trojstupu a připravili se na cestu. Žádné loudání, žádné zdržování. Hůlky mějte stále v pohotovostní poloze," zavelel konečně dostatečně autoritativním hlasem. Studenti se tentokrát zdrželi jakýchkoli připomínek a během chvilky se seřadili. Severus se zařadil do čela výpravy a Sophii nechal, aby jim kryla záda. Bystrozorský oddíl se k nim skutečně během několika minut připojil. Šest bystrozorů se jalo pročesávat okolí včetně Zapovězeného lesa a zbývající čtyři se vydali k hradu jako doprovod.

Minerva je už s obavami vyhlížela, a jakmile je uviděla z okna ředitelny, vydala se jim ihned naproti.

"Jste všichni v pořádku?" zeptala se hned ve chvíli, kdy skupina studentů v čele se Severusem vkročila na nádvoří. Severus přikývnul a ředitelka si viditelně oddechla.

"Co tady?" zeptal se jí tiše, když došel přímo k ní. Věděl, že jeho bývalí kumpáni rádi vyvěšovali znamení nad místem vraždy.

"Všichni, kteří by měli na hradě v tuto chvíli být, tam podle hlášení kolejních ředitelů jsou. Vaše koleje překontrolovali Filius s Filchem," pravila ředitelka.

"Viděli jste někoho?" připletl se do rozhovoru vysoký, tmavý bystrozor.

"Neměli jsme šanci, Jacksone, v tom hrozném lijáku jsme sotva viděli na deset metrů před sebe" odpověděla mu Sophie, která se oddělila od studentů a připojila se k nim.

"Musíme přepočítat studenty a poslat je na jejich koleje," zavelela ředitelka. Severus bleskurychle provedl, co bylo potřeba. Nejraději by se vydal do sklepení a překontroloval si svou kolej sám, ale ředitelka svolala bystrozory do své pracovny a očekávala tam jak Sophiinu, tak i jeho přítomnost.

"Žádné oběti nejsou hlášeny ani ve škole, ani v Prasinkách, nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel," referoval jeden z bystrozorů.

"Mohlo by jít o varování?" zeptala se Sophie.

"Varování před čím?" opáčil bystrozor. "Většina Smrtijedů je pochytána, žádnou hrozbu už pro společnost nepředstavují."

"Před chvílí tady vypustili Znamení Zla, takže pokud nám nechtěli jen posvítit na cestu, nejspíš se tím něco snaží sdělit," odporoval ironicky Severus.

Bystrozor jen pokrčil rameny. Ani on, ani jeho spolupracovníci nevěděli, co s touto situací dělat. Další ráno se tato zpráva objeví ve všech novinách a ve společnosti vypukne zděšení. Nenašli však v okolí jedinou stopu a jediné, co teď mohli dělat, bylo akorát tak intenzivněji pátrat po zbývajících Smrtijedech.

Bystrozoři zanedlouho opustili hrad, jelikož na něm nebyli nic platní, ponechali jen jednu hlídku v Prasinkách, a přemístili se zpět na londýnské ústředí. Severus a Sophie se vydali každý na svou kolej, aby si své svěřence ještě jednou sami překontrolovali.

"Pane profesore?" ozvalo se za Severusem, když už zahýbal směrem ke zmijozelské společenské místnosti.

"Pane Creevey?" otočil se na něj překvapeně. "Profesorka Shadowová se právě vydala na kolej spočítat si nebelvírské, řekl bych, že jí budete chybět. Krom toho si jsem jist, že Minerva pro dnešní večer vyhlásila zákaz vycházení z kolejí."

"Já vím, jen jsem chtěl… Viděl jsem z okna to Znamení, chtěl jsem mluvit s Nicem, byl dnes taky v Prasinkách," vysvětlil mu Dennis.

"Pan Nighy je v pořádku, stejně jako všichni ostatní studenti," oznámil mu Severus.

"Ale já bych s ním opravdu rád mluvil, pane profesore," upřel na něj chlapec prosebné oči.

"Profesorka Shadowová vás už určitě hledá, musíte se vrátit na kolej, než zburcuje celý hrad, protože jí chybí jeden student."

Dennis zkusil ještě jednou psí oči, ale když pochopil, že nepochodí, svěsil ramena a rezignoval.

"Počkejte, doprovodím vás, pro jistotu," rozhodl se Severus, že svou kontrolu Zmijozelských o deset minut odloží a chlapce do nebelvírské věže doprovodí.

"Takže, opravdu si s panem Nighym rozumíte, jak vidím," nadhodil.

"Řekl bych, že se z něj stal můj nejlepší kamarád, pane," potvrdil mu domněnku Dennis.

"A už vaše zmijozelsko-nebelvírské přátelství berou vaši spolužáci lépe?" zajímal se Severus.

"Neřekl bych," zatvářil se kysele Dennis. "Ale člověk si na to zvykne."

"Nový systém nebo ne, pořád je to skoro stejné, jak vidím. Ani po pětadvaceti letech se nic nezměnilo," napadlo Severuse. Dennis se na něj zvědavě zadíval.

"Taky jste se přátelil s někým z jiné koleje, pane?"

"Nečetl jste přes prázdniny Ritu Holoubkovou?" odpověděl mu Severus jízlivou otázkou.

"Byl jsem na hradě, pane. Noviny jsem neodebíral a do Prasinek jsem se dostal málokdy, abych si je koupil," připomněl mu chlapec. Severus na něj pátravě pohlédl a po chvíli zdráhavého přemýšlení se rozhodl odpovědět mu.

"Ano, měl jsem kamarádku v Nebelvíru."

"A ostatní s tím také měli problém, že?" dovtípil se Dennis. "Ale nevadilo vám to, ne? Nakonec jste to překonali?"

"Vlastně ne, naše osudy se časem rozešly. Já se začal víc přátelit se zmijozelskými a ona s nebelvíry. A zejména v té době se tyto dvě cesty vůbec neslučovaly. Dnes už je to naštěstí jiné."

Pomalu došli až k nebelvírské společenské místnosti. Dennis chtěl už vyslovit heslo, když se portrét vyklopil a ven vyšla jeho kolejní ředitelka.

"Pane Creevey, kde jsem u Merlinových vousů byl? Pro vás zákaz vycházení neplatí? Deset bodů dolů!" rozčilovala se. "Kde jste ho našel, Severusi? Hledala jsem ho po celé věži."

"Zastavil se ve sklepení," odpověděl Severus a v duchu se podivil nad Sophiiným rezolutním strháváním bodů, zejména proto, že šlo o studenta její vlastní koleje. Sám by nečekal, že bude ke svým studentům tak tvrdá. Pak si ale uvědomil, že se body strhnou Dennisově skupině, ve které nejsou jen nebelvírští. Ještě si stále na nový systém zvykal a tak mu to někdy nedošlo okamžitě. Rozloučil se se Sophií a vydal se zpět do sklepení, aby konečně překontroloval svou vlastní kolej. Vtom ho něco napadlo.

"Deset bodů panu Creeveymu za budování mezikolejních vztahů," zašeptal tak tiše, že ho nemohly slyšet ani všudypřítomné portréty. Pak se zamyslel nad tím, co právě udělal.

"Měkneš, Severusi," řekl sám sobě tiše a pousmál se.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Claire Claire | 12. května 2012 v 10:17 | Reagovat

Tak tě vítám zpátky v Čechách. Nostalgie po Londýně se naštěstí do kapitoly nepromítla. :-)
Dneska začnu od konce - nemyslím si, že Severus měkne. Jen se mu změnil žebříček hodnot a úhel pohledu na život a jeho kotrmelce. Mistr nám zlidštěl a už se tolik nebojí dát to najevo. Nicméně se obávám, že přijde chvíle, kdy se bude muset vrátit do starých kolejí, jakkoliv nerad, protože ten starý Severus bude mít v temných časech, co už stojí za dveřmi/branou hradu, mnohem více šancí na úspěch.
Tak lehce mne pobavil postup bystrozorů, nebo tvoje ztvárnění téhož. Nějak mi připomněli práci naší policie, jen zatím nikdo nepoužil nebo nevymyslel nějaký ten vtip o bystrozorech, aby byla podobnost větší.
Nakonec i Sophie se bude muset rychle rozvzpomenout na své původní bystrozorské já, ale předpokládám, že její kvality budou přesahovat běžný průměr. Obávám se totiž, že na ten boj budou se Severusem víceméně sami a rozhodně v první linii.
Pěkná kappitola, zatím klidná, ale akce doutná pod povrchem .... Těším se na další. ;-)

2 Katherine Katherine | Web | 12. května 2012 v 23:48 | Reagovat

Claire, ani se nedivím, že se moje nostalgie nepromítla - překvapivě totiž tentokrát netrpím "polondýnskou depresí". Sice se mi zpět vůbec nechtělo, ale není to vůbec tak zlé, jak to bývalo. Nejspíš proto, že když zvládnu za měsíc a půl vše, co potřebuji, čekají mě v Londýně nádherné (pracovní) dva měsíce. A vlastně i v případě, že bych všechny školní povinnosti nezvládla (což si ovšem nepřipouštím). Takže žádná hrůza, měsíc a půl přece vydržím. Krom toho budu více než zaměstnaná, znám už termíny zápočtu i zkoušky z modulu a nový (poslední) termín biofyziky, takže se nudit rozhodně nebudu. Ale na AVN si vždycky udělám čas! Jen s tím Kdo s koho bude trochu problém. Opravdu se za to teď proklínám, nesnáším, když rozpracovaná povídka dlouho stojí, ale věřím, že s ní dokážu pohnout přes léto. Sice mám v plánu ty dva měsíce v Anglii intenzivně pracovat, ale cítím se tam opravdu strašně dobře, takže si myslím, že na vhodnou náladu pro tuto povídku prostě dojít musí :-) Jej, nějak jsem se tady rozepsala a ještě jsem se ani nepochlubila, co jsem si (mimo tuny hadříků) tentokrát z Anglie přivezla. THE TALES OF BEEDLE THE BARD! V originálním znění, zakoupené na nádraží Kings Cross, pár metrů od nástupiště 9 a 3/4. Vzhledem k rekonstrukci nádraží bylo "nástupiště" přemístěno z obvyklého, mně známého místa, a tak jsem byla nucena zeptat se okolních mudlovských pracovníků nádraží, kde nástupiště najdu. Řeknu vám, byl to zvláštní pocit, když se na mě nepodívali jako na blázna a regulérně mě k nástupišti nasměrovali :D Jen pro připomenutí, správně by měli zareagovat zhruba jako výpravčí v 1:10 (http://www.youtube.com/watch?v=LeDMiSniO0s), ale už je to holt moc profláknuté :-) No, nějak jsem se tady rozepsala, tak raději poděkuji Claire za komentář a půjdu spát, abych hned ráno mohla skočit na biofyziku. Yay! :-)

3 Lisi Lisi | Web | 16. května 2012 v 10:58 | Reagovat

Tohle všechno je v Londýně možné? Hned tam chci!!!

Jinak kapitola plná akce, rozhodně mě pohltila, sice tam jde o vážné věci, ale Severusova reakce na závěr byla nejlepší. Taková dobrácká.

4 Katherine Katherine | Web | 18. května 2012 v 1:06 | Reagovat

Jojo, v Londýně je možné snad vše. Po této návštěvě jsem pochopila, že je vlastně normální jít se projít po parku uprostřed velkoměsta a POHLADIT si veverku a pelikána :D Prostě Londýn :-) Dobrácký Severus? Tak za to by mě moc nepochválil. Ale co, lidi se vyvíjejí. Díky za komentář :-)

5 Mája Mája | E-mail | Web | 19. května 2012 v 12:55 | Reagovat

No nazdar, svět se řítí do záhuby. Severus Snape přidělil body nebelvírovi :-D
Dostala jsem se sem až dneska, tak mám hned dvě kapitoly najednou ;-) Jdu hned na tu novou...

6 Susan Susan | Web | 4. dubna 2013 v 10:54 | Reagovat

SOuhlasím s Majou. Dát body Nebelvírovi a rovnou deset! No páni :-D je to machr a nebo začíná bláznit :-)
Krásná kapitola jen jsem čekala víc dramatu, ale to jistě přijde :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama