35. kapitola - Konec klidných časů

27. dubna 2012 v 0:06 | Katherine |  Aqua vitae novae
Zase pátek, nějak nám to utíká. Člověk se ani nenaděje, a už budou letní prázdniny! Což by mi tedy ani trochu nevadilo, nebýt toho, že před prázdninami ještě musím udělat všechny zkoušky. Nějak rychle mi utekla i ta týdenní pauza, sice jsem si stihla pár věcí promyslet, ale opět se mi to zadařilo jen tak rámcově, takže se vracím k obvyklé improvizaci.
Tuto kapitolu bych věnovala pravidelným i nepravidelným komentátorům, zejména těm, kteří se ozývali v poslední době - Claire, Máje, Solzovi, Lisi a také Betynce, které tímto přeji příjemné nedělní posezení s Earl grey a Milkou :)




Následujících pár dnů panovala mezi Severusem a Sophií navzdory jejímu přání určitá rozpačitost. Severus se snažil chovat se k ní stejně jako dřív, ale nedalo se říct, že by se mu to nějak dařilo. Přeci jen si nebyl jist, jak s ní jednat a také si připadal poněkud hloupě. S odstupem času ho napadlo, že by to tajemství, po kterém předtím tolik pátral, snad radši ani nevěděl.

Přes to všechno se Severus překonával a snažil se. Mluvil se Sophií, když ji potkal na chodbě, prohodil s ní pár slov u jídla, ale soudě podle smutného pohledu, kterým ho pokaždé provázela, když odcházel, to stále nestačilo.

Sophie začala pochybovat, zda to byl dobrý nápad, svěřit se mu. Přeci jen šlo o její nový život. Nový život, v němž neměla mít minulost žádný prostor. Konec, odstřihnutí, nový začátek. A nakonec si svou vlastní hloupostí a neschopností vyrovnat se s celou tou záležitostí sama způsobila, že se její starý život začal probourávat do toho nového. Nejspíš měla vydržet a držet jazyk za zuby. Neměla podlehnout té hloupé touze svěřit se a nebýt na všechno sama. Koneckonců vždyť byla bývalá bystrozorka, a bystrozorové jsou nakonec vždycky ve všem sami. I když zasahují ve skupině, nakonec se vždycky stane, že bojují sami za sebe a nemohou očekávat pomoc od druhých. Jednoduše proto, že i ti druzí bojují sami za sebe. Alespoň ve válce to tak bylo a Sophie si na to zvykla. A fungovalo to dost dobře. Až doposud.

Na druhý říjnový víkend byla naplánována návštěva Prasinek, kde měli studenty tentokrát doprovázet právě Severus se Sophií. Minerva si velmi dobře všimla napětí, které mezi nimi panovalo, a ačkoli by nikdy nevyzvídala a nepletla se jim do života jako Albus, nepřála si ve sboru nepříjemnou atmosféru, a tak se rozhodla dát jim prostor a nechat je, aby si vše po cestě to Prasinek vyříkali.

Když v inkriminovanou sobotu došli na nádvoří, téměř do sebe vrazili, jelikož ani jeden z nich se příliš nedíval na cestu. Sophie si pročítala Denního věštce a Severus si zamračeně prohlížel oblohu, která se netvářila zrovna dvakrát přívětivě. Vypadalo to, že během dnešního výletu všichni pěkně promoknou, mraky se nad nimi sbíhaly a zdálo se, že se prudký déšť spustí snad každou vteřinou. To všechno ještě umocňoval silný vítr, který foukal pěkně zprudka a téměř nenechal Sophii dočíst článek o záhadně zavražděném mudlovi. A přitom ji zrovna osud tohoto muže, který žil osamělým životem na malé farmě několik desítek mil za Kirriemuir, zaujal. Po smrti otce zůstal na farmě sám a do města jezdil jen málokdy. Jednou týdně ho navštěvoval starosta Kirriemuir, který se kdysi přátelil s jeho otcem a jemuž se nelíbilo, že mladík zůstal na farmě zcela sám. Při poslední návštěvě ho však nemohl nikde najít, prošel celou farmu a obhlédl i přilehlá pole, ale mladík nikde. Jen malý pokojík v obytné části byl zamčený. Ve zlé předtuše vyrazil starosta dveře a tam našel syna svého kamaráda z vojny rozsekaného na kousky. V místnosti, která byla zamčená zevnitř. Sophie si nemohla pomoct, ale ten případ ji hrozně připomínal staré bystrozorské časy. Zamčená místnost a uvnitř mrtvola, to byl zejména za války denní chléb bystrozorů. Ačkoli jen málokdy se některý ze Smrtijedů snížil k mudlovskému způsobu vraždění. Avada byla přeci jen jednodušší a čistší.

Severus ji uvítal zdviženým obočím a významně kývl směrem k Dennímu věštci, jehož četbu v tom hrozném větru konečně vzdala.

"Vražda mudly, vypadá to na zavinění kouzelníků," odpověděla mu na nevyřčenou otázku.

"Nějací podezřelí?" zajímal se Severus a zamračil se nad novými zprávami.

"Zatím ne. Nikdo nikoho neviděl, jako obvykle," povzdechla si hořce Sophie.

Severus se chtěl ještě na něco zeptat, ale studenti se už začali po skupinkách trousit směrem k nim a tak se raději pustil do vybírání potvrzení. Pak se vydali na cestu. K Severusovu nemalému překvapení stále nezačalo pršet, ačkoli se obloha netvářila o nic přívětivěji než před chvílí.

V Prasinkách povolil Severus studentům kratší rozchod, než bylo obvyklé, neměl v plánu zahrávat si se skotským počasím. Cesta zpět do hradu by se jim mohla protáhnout, kdyby se prudký déšť skutečně spustil.

Zatímco se studenti rozeběhli po obchůdcích, hospůdkách a čajovnách, Severus se Sophie se vydali ke Třem košťatům. Potřebovali nějak zabít hodinku, kterou studentům ve vesnici poskytli, a ani jeden z nich neměl chuť protlačovat se skrze bandu dětí v každém z obchůdků, které Prasinky nabízely.

"Máslový ležák?" zeptal se Severus, když zabrali jeden ze stolečků v klidnější části hospody.

"Dám si grog, díky," odpověděla Sophie a vděčně se na něj usmála. Nečekala, že jejich dnešní výlet půjde tak hladce, zejména díky napětí, které mezi nimi poslední dny panovalo.

Když se Severus vrátil se dvěma horkými nápoji a položil je na stůl, podala mu Sophie drobné, které za její grog zaplatil. Severus na ni zprvu pohlédl trochu zmateně, jako by si nebyl jist, co po něm chce, pak ale rezolutně zavrtěl hlavou.

"Nechte to být, u Merlina…" zavrčel a obrátil oči v sloup.

"Ale příště platím já," oznámila mu.

"Jak chcete. Měla byste ale vědět, že se možná nedoplatíte. Po pár týdnech učení těch tupohlavců obvykle začínám pociťovat silnou žízeň."

Sophie se zasmála.
"Vždyť nejsou tak hrozní," namítla s širokým úsměvem.

"Nejsou tak hrozní? Ta prvačka, Gwenda Gnomová, dokonce v ničení kotlíků překonává Longbottomovy rekordy! A její spolužáci? Nezajímají je lektvary a nejspíš ani žádný jiný povinný předmět, místo toho každý týden zabavuji několik Magazínů pro čarokrásné čarodějky a časopisů typu Jak si správně vyleštit koště, které si čtou pod lavicemi. Je to tragičtější než kdy jindy, věřte mi."

"Mně se zdá, že je Obrana docela i baví. Samozřejmě, občas vyrušují, ale to je přece v jejich věku normální, ne?"

"Nebuďte k nim moc benevolentní. Potřebují pevnou ruku, věřte mi," pravil Severus vědoucně.

Hodinka, kterou měli do srazu, rychle uběhla, a Severus se Sophií se nestačili divit. Jako by se celá nejistota, která se mezi nimi ve škole vznášela, v cizím prostředí zcela rozplynula. Nebo prostě jen potřebovali čas.

Shromáždili společně studenty, dvakrát je přepočítali, srazili pár bodů opozdilcům a také třem páťákům, kteří se očividně u Prasečí hlavy posilnili Ohnivou whisky, a vydali se zpět k hradu. Přesně jak Severus očekával, sotva přidali do kroku, spustil se prudký déšť. A aby toho nebylo málo, ozval se zvuk hromu a nedlouho poté prořízl oblohu také blesk.

Severus si povzdechl a otočil se, aby zakouzlil na studenty vodu odpuzující kouzlo. Madame Pomfreyová by mu nepoděkovala, kdyby se všichni vrátili kýchající a smrkající. A byl by to zase on, kdo by jim musel míchat Imunitní lektvary.

Vtom oblohu pročísnul další záblesk, jen o něco slabší, než blesk před chvílí. Severus pohlédnul na oblohu a ztuhnul. V tmavých mracích se vznášela nazelenalá lebka, z jejíchž úst se plazil had...
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lisi Lisi | Web | 27. dubna 2012 v 9:12 | Reagovat

Promýšlení dopadlo skvěle. Utlas to v tom nejzajímavějším.
Jinak mě napadlo, proč když už ti kouzelníci vraždí mudly, proč alespoň neodemknou ty dveře, nebo je alespoň nezamknou zvenčí. Vždyť takhle na ně hned každý kouzelník přijde.

2 Katherine Katherine | Web | 27. dubna 2012 v 12:51 | Reagovat

Lisi, jsem ráda, že to nedopadlo vyloženě katastrofálně :-) Proč to udělali případní viníci takto? Jednoduše, jsou to hlupáci. Vždycky si vzpomenu na jednoho přednášejícího, který velmi rád na otázku "proč?" odpovídal "no protože lidi jsou idioti" :D A ono je to mnohdy více než výstižné. Zrovna na tento případ se to rozhodně aplikovat dá. Díky za komentář :-)

3 Claire Claire | 27. dubna 2012 v 13:41 | Reagovat

Ano, ano, týdenní víceméně odpočinek přinesl své ovoce.
Pěkná kapitola, která opět nastolila téměř pohodové vztahy mezi Severusem a Sophií. Méně pohodová bude nejspíš druhá dějová linie, kterou rozjíždíš.
Pokud vezmeme do úvahy objevení zeleného blesku mezi ostatními, nudně stříbrnofialovými, nabízí to možná vysvětlení případného zamykání/nezamykání. Ať už jsi nám vrátila k hracímu stolu Voldemorta osobně nebo se bude jednat o nějakého pošahaného epigona, ideje budou patrně totožné. A Smrtijedi vždy chtěli, aby se vědělo, že ten či onen obzvlášť odporný skutek jde na jejich účet. Proto nakonec to Znamení zla nad příslušnou budovou, aby to došlo i osobám mdlejšího rozumu.
V každém případě se mohou začít radovat čtenáři (ano, ty, jako jedna z mála autorek, máš i komentujícího čtenáře! :-D ) a čtenářky, lačnící po větší akčnosti. Jak to tak vypadá, dáš jim šanci si užít, komorní psychologické drama odchází portálem vlevo, aby zaujalo místo druhých houslí, portálem vpravo vstupuje na scénu Zlo. Nejvyšší čas povolat hrdinu nad jiné povolaného a v lesklé zbroji - Harry Pottera - aby měl Severus o jeden velmi pádný důvod víc k výrazně zvýšené konzumaci tekutin.

Čas prchá jak splašená mrcha a už je tu zase zkouškové a tím pádem žádný volný čas. Já se snad té Weasleyovské "Tootsie" nedočkám, fňuk. :-!
Jasně, že vzdělání má přednost a tvé myšlenky budou všemožné, ale asi ne výrazně humorně zaměřené, tak snad po úspěšně odstřelených zkouškách... ;-)
Občas bys možná mohla do úvodů utrousit nějaké to info o statistice úspěšnosti či dnech, kdy je zvýšená poptávka po držení pěstiček a vysílání pozitivní energie. :-D
Díky za kapitolu, dneska byla nějak podezřele brzy. :-D

4 Katherine Katherine | Web | 27. dubna 2012 v 16:18 | Reagovat

Claire, možnost či nemožnost nástupu (staro)nové dávky zla objasní příští kapitola, nebudu zatím nic moc prozrazovat, abych si nevystřílela celou munici :-)
To Kdo s koho mě mrzí, ale zatím na něj stále nejsou myšlenky. Dokonce ani na slibovanou jednorázovku uprostřed týdne nějak nebyly, ačkoli téma týdne by jí docela nahrávalo. Proto jsem aspoň zveřejnila nejnovější kapitolu o něco dřív :-)
Co se týče školních výsledků, do imaginárního zápisníčku si píši "nechodit s rodinkou do zoo a do restaurací, když je víkend před testem" :D Obdržela jsem jen jeden trapný bonusový bod, který se mi přičte ke zkoušce, ale aspoň jsem ten test napsala :-) Ne moc dobře, ale přece. Ten příští alias poslední ale potřebuji napsat na tři bonusové body, tedy se budu muset učit déle než jedno nedělní odpoledne. Stále ale věřím, se ke třem bodům se dokopat dokážu. Doufám, že mi to nebude příliš ztěžovat pěkné počasí :D
Díky moc za komentář a držení pěstiček :-)

5 solzo solzo | Web | 27. dubna 2012 v 17:13 | Reagovat

Ne nadarmo se říká že trpělivost růže přináší. Obravdu se vyplatilo počkat, ani ne tak kvůli téhle kapitole, jako spíš to co slibuje. Tuhle kapitolu bych souhrně označil jako nudné očekávání.
Kapitola byla rozhodně zajímává, ale myslím že to co přijde bude zajímavější.
Taky se připojiju k předávání pozitivní energie ke zkouškám, budeme ji potřebovat všichni.

6 Katherine Katherine | Web | 28. dubna 2012 v 1:11 | Reagovat

Solzo, tak doufám, že tě pokračování nezklame :-) Nejhorší je, že konec už mám promyšlený a odmítám z něj ustoupit, ačkoli část mé osobnosti proti němu vytrvale protestuje pokaždé, když zasednu nad AVN a začnu psát. Nicméně trvám na tom, že jak jsem si to vymyslela, tak to bude, koneckonců to byl záměr, s jakým jsem tuto povídku začala psát. Asi je dost divné promyslet si nejprve konec a teprve poté začátek a průběh, ale odpovím si sama: jsem divná, zvykejte si :-P Každopádně k tomu konci to ještě delší dobu potrvá. Respektive uběhne nějaká (delší) doba v povídce, ale kolik mi to zabere kapitol, tím si absolutně jistá nejsem. Možná jsme se už dávno dostali za polovinu a já o tom sama nemám ani páru. To je na tom asi to kouzelné. A taky trochu děsivé. No nic, končím s filozofováním (pro jistotu) a jdu spát.
Všem ostatním přeji taky hodně štěstí u zkoušek! :-) A těm, kteří už zkoušky nemají (lucky you), aspoň hodně štěstí v životě (jestli ono to náááhodou není víc, než štěstí u zkoušek).

7 Solzo Solzo | Web | 28. dubna 2012 v 7:30 | Reagovat

[6]:Myslím že rozhodně nezklameš, a můžu ti říct že v tomhle případě jsem taky divný, taky jsem si napřed promyslel jako to zkončí, a tak nějak povýdku sice píšu od začátku do konce, ale dá se říct, že jí vymýšlím od konce i od začátku zároveň. No tohle asi stejně nikdo nepochopil :-D

8 Mája Mája | E-mail | Web | 28. dubna 2012 v 8:49 | Reagovat

Tak jsem konečně také dočetla. Dvakrát jsem musela odejít od rozečtené a to mě vždycky hrozně irituje :-(
Přemýšlím, že se budu muset ve volné chvilce vrátit a začít číst od začátku, protože nemůžu přijít na to, jestli se Harry a celé trio vrátilo do školy dodělat zkoušky. Psala jsi o nich? Nějak si nemůžu vzpomenout. To by totiž skýtalo určité možnosti v boji s přicházejícím zlem... :-P
Jinak jsem ráda, že se ti dva zase uvolnili a spřátelili. Potřebují oporu oba...

9 Katherine Katherine | Web | 28. dubna 2012 v 11:58 | Reagovat

Májo, Harry a ostatní si vybrali sedmý ročník distanční formou - učí se sami (respektive Hermiona se nejspíš snaží nějak k tomu ty dva dokopat) a do Bradavic se vrací na konzultace. OVCE si dodělají s regulérním sedmým ročníkem na konci roku :-) Měli na výběr mezi zařazením do sedmého ročníku (tedy ročníku Ginny a Lenky) a nebo tím distančním studiem a myslím, že zrovna pro trio je ta distanční forma jednodušší. Nějak si je po tom všem neumím představit ve společné nebelvírské ložnici. Ale jestli se jim ještě bude chtít do boje se zlem? Harry už svou povinnost splnil, nikdo po něm nemůže žádat víc :-) No, uvidíme.
Díky za komentář :-)

10 Betynka Betynka | 2. května 2012 v 14:07 | Reagovat

Ó Znamení zla... hustý! Mně se zase jen potvrdilo to, že kdo si počká, ten se dočká. Těším se na další kapitolu, jak jinak. ;-)
A omlouvám se, že píšu koment až teď, ale nějak jsem se nemohla dokopat... Ale povídku jsem si poctivě přečetla v neděli s čajem a s Milkou :-D Holt zvyk je železná košile xD
Jo a ještě jsem chtěla moc poděkovat za věnování... mně ještě nikdo povídku nevěnoval; možná proto, že obvykle nepíšu komenty xD Nicméně, kapitola hustá, jako obvykle... a už se to začíná hezky šmodrchat! 8-)

11 Katherine Katherine | Web | 4. května 2012 v 10:16 | Reagovat

Betynko, já jsem teď zase pár dnů na blog z nedostatku času ani nezabloudila, takže jsem si vůbec nevšimla, že mě tady čeká nový komentář :-) Dnešní kapitola bude poněkud netypická, ale rozhodně bude. Hrozně se mi líbí ten tvůj rituál s čajem a Milkou, doufám, že si stejně užiješ i to, co jsem si připravila na dnešek :-) Díky moc za komentář :-)

12 Susan Susan | Web | 4. dubna 2013 v 10:31 | Reagovat

Krásně napínavě si to utnula. Znamení zla nevěstí nic dobrého, vlastně ano - bude to jistě parádně akční kapitolka :-) Jsem ráda, že se ovzduší mezi Severusem a Sophii vyčistilo a jsou zase kámoši :-) je to paráda vidět je zase se smát i když u Severuse to zní trochu podivně :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama