32. kapitola: Spor trvající staletí

30. března 2012 v 19:00 | Katherine |  Aqua vitae novae
Dnes mimořádně stíháááám :)
Tato kapitola je zase jedna z těch klidnějších. Trochu mě děsí, že mi už tahle povídka zabrala téměř sto stran ve wordu a já jsem prakticky stále na začátku. Opravdu doufám, že vás to nenudí, ale jsou věci, ke kterým musí hlavní postava dospět a já to nedokážu uspěchat. Mám pocit, že bych se Severusovi tak nějak zpronevěřila, kdybych jeho "vývoj" odflákla. Ale už se blížíme, nebojte.
Enjoy! :)




Severus se zarazil.
"Váš manžel?" zeptal se mírně nechápavě.

"Bývalý manžel," zdůraznila. "Vysvětlím vám to…"

"Není třeba," zarazil ji Severus. "Nic mi do toho není. Pokud máte tendenci vyprávět někomu o svém soukromém životě, zkuste Prýtovou nebo Sinistrovou, ty by to mohlo zajímat. Dobrou noc," rozloučil se chladně a odkráčel dlouhou chodbou pryč. Sophie už mohla jen zklamaně zírat na jeho záda.

Další dny při každém jejich setkání něco viselo ve vzduchu. Sophie opravdu litovala, že se odcizili, když si zrovna s ním rozuměla nejlépe ze všech kolegů, ale nebyla si úplně jistá, jak to napravit. Zdálo se, že se Severus Snape uzavřel do jakési obálky, která ho měla chránit před útoky z vnějšku, ale také ho okrádala o jakékoli emoce. Alespoň Sophie z toho měla takový pocit.

Naproti tomu Severus stále trval na tom, že byl v právu, když zpřetrhal bližší styky s novou kolegyní. Lhala mu, co měl taky jiného dělat? Na druhou stranu musel sám uznat, že si připadá mnohem osaměleji. Před pár měsíci by mu na pocitu osamělosti nepřišlo vůbec nic zvláštního, ale ve chvíli, kdy znovu objevil kouzlo lidské společnosti a vzápětí o něj přišel, si připadal podivně prázdný. Chyběly mu jejich večery u šachů, to, jak si ho občas dobírala a on jí to oplácel, chyběl mu i její zvláštní smích. Zase se vrátil do fáze, kdy si povídal pouze s Tinky a občas s Minervou. Na otázky a poznámky svých ostatních kolegů stále odpovídal jednoslovně a vyhýbal se jim. S většinou z nich si stejně neměl co říct.

Ve středu se za ním zastavil Dennis. Opět si našel jakousi záminku, ale oběma bylo jasné, že si přišel popovídat. Vypadal veseleji než při své poslední návštěvě. Už na hodinách lektvarů si Severus všimnul, že Dennis trochu pookřál. Začalo to, když jednou přišel pozdě a jediné volné místo zůstalo v první lavici vedle Nicolase Nighyho, zmijozelského studenta. Ten den spolu pracovali na zadaném lektvaru a šlo jim to dost dobře. Po hodině se zapovídali a další dny je Severus několikrát viděl spolu, zabrané v konverzaci. Nedalo mu to, aby se na toto téma nezeptal. Koneckonců byl rád, že se Dennis nestraní společnosti a vyhledává nová přátelství.

"Všiml jsem si, že si docela rozumíte s panem Nighym," nadhodil.

"Ale ano, Nic je fajn, na Zmijozela," odvětil Dennis bezprostředně. Rychle si uvědomil, co vyslovil, ale když spatřil profesorův výraz, pousmál se. "Vím, že to bude znít zvláštně, ale nějak si teď víc rozumím s lidmi z Havraspáru a Zmijozelu, než s vlastními. Možná by mě měl Moudrý klobouk přeposlat jinam."

"Nemusíte se přátelit jen s lidmi ze své koleje. Koneckonců o to ředitelce šlo, když tvořila nový systém. Aby se navazovaly mezikolejní vztahy. A mimochodem, Zmijozelové nekoušou," poznamenal významně s obočím vyzdviženým.

"Já vím, já vím," kapituloval Dennis s úsměvem.

"Takže je vše v pořádku? Tedy v rámci možností?" ujišťoval se Severus nenápadně. Stále se mu dařilo předstírat, že se zajímá pouze jako starostlivý pedagog, ale pravda byla taková, že mu chlapec za tu krátkou dobu přirostl k srdci. Trochu mu teď připomínal sebe samotného. Nikdy by ale samozřejmě nikomu nepřiznal, že mu na něm záleží. Ani kdyby ho mučili. Odjakživa se přece zajímal jen o studenty své koleje, ne o nějaké Nebelvíry!

"Ale jo, jde to," pokrčil rameny Dennis.

"To nezní moc optimisticky. Když jste mluvil o panu Nighym, tvářil jste se o poznání lépe," opáčil Severus.

"Na koleji nejsou moc rádi, že se s nimi nebavím jako dřív a raději vyhledávám kontakty jinde."

"Nechte mě hádat, vadí jim, že se bavíte s někým ze Zmijozelu."

"Když jsem si povídal s Marshou McQueenovou z Havraspáru, neřekli proti tomu ani půl slova, ale Nica jsem měl na talíři celý večer, tak asi ano," přiznal chlapec.

"Všimli si vaši nebelvírští spolužáci vůbec nového systému? Nenapadlo je, proč ho asi ředitelka zavedla? Možná byste měl zkusit vysvětlit jim to," navrhnul mu Severus a zavrtěl nechápavě hlavou nad tupostí některých Dennisových přátel.

"Možná. Ale ještě to potrvá, než si Nebelvír se Zmijozelem podají ruce."

"Pokud vůbec někdy," zamyslel se Severus nahlas.

"Proč to tak je? Někdy to vypadá, jako by další dvě koleje stály bokem celého toho sporu. Jen Nebelvír a Zmijozel si vedou své žabomyší války."

"Bylo to tak odjakživa. Podle pověsti byli Salazar Zmijozel a Godric Nebelvír nejbližšími přáteli. Pak ale něco vstoupilo mezi ně a už se nikdy nesmířili. Marně se Helga z Mrzimoru a Rowena z Havraspáru snažily urovnat spory mezi svými přáteli. Nejspíš šlo o nějakou malichernost, ale oba byli hrdí a odmítali přiznat svou chybu. A jak už to tak bývá, po roztržce se Rowena s Helgou musely přiklonit na něčí stranu. Ačkoli se obě snažily zůstat nestranné, rozuměly si lépe s Godricem a tak jejich kontakty se Salazarem ustávaly a ustávaly. Salazar se ocital ve stále větší izolaci a začal se zajímat o černou magii, snad aby zaplašil svou náhlou samotu. Někdy v té době vybudoval Tajemnou komnatu a začal snít o pomstě. Nedlouho na to opustil Bradavice a své bývalé přátele nadobro. Obě koleje pak pokračovaly v odcizení zakladatelů svých kolejí a tato tradice se předávala z generace na generaci."

"To je hloupé," zamračil se Dennis.

"Co myslíte?"

"Udržovat ten spor takovou dobu. Vždyť už si lidé ani nepamatují, co ty dva rozdělilo!"

"To máte pravdu," pousmál se zamyšleně Severus. "No, máte šanci to změnit. Nezapomínejte, že to my tvoříme historii. Teď a tady, každý den, každou minutu. Je to jen na nás."

Dennis přikývnul. Souhlasil se svým profesorem a neměl v plánu nechat se dál unášet mezikolejními spory. V předchozích letech přilívat olej do ohně dost často, když se pošťuchoval se svými zmijozelskými spolužáky. Teď už mu to ale připadalo hloupé, zbytečné a nebezpečné. V nenávisti mezi kolejemi a vytvářením skupinek neviděl žádný smysl.

Když Dennis odešel, Severus se pohroužil do svých myšlenek. Možná by si měl se svou kolejí promluvit o tom, jak to bude dál. Na Zmijozelu stále ulpívala skvrna minulosti, a ačkoli se Minervin systém začínal jevit jako efektivní, nebylo by od věci pohovořit si o tom s nimi. Naplánoval si to na pátek, kdy zasedala kolejní rada. Před tím ho ještě čekala schůzka se studenty distančního sedmého ročníku, na které se měli domluvit na podmínkách a požadavcích pro OVCE z lektvarů, a také opravení obrovského množství testů a esejí. Občas si říkal, jak se mohl na tohle ještě o prázdninách těšit. Na druhou stranu, Severus nikdy nepatřil mezi zahálčivé lidi a tak mu tento pravidelný režim a neustálé povinnosti vyhovovaly. Prázdniny byly fajn, ale kdyby tak měl žít déle, asi by to nevydržel.

Příběh, který vyprávěl Dennisovi, mu ale nedal zapomenout. Musel myslet na podobnost mezi přátelstvím a sporem Salazara a Godrica a tím mezi ním a Sophie. Napadlo ho, že je možná život příliš krátký na to, aby se člověk vyžíval ve sporech namísto toho, aby se je snažil urovnat. Tuhle chybu udělal už jednou, když nedokázal odpustit Jamesi Potterovi a přenesl svou nenávist také na jeho syna. Navíc teď, když se Sophie stala hlavou Nebelvírské koleje, by se nejspíš měli trochu snažit zapracovat na vzájemných vztazích také kvůli svým kolejím. Měli by koneckonců jít studentům příkladem. 'Já jsem ale chybu neudělal, to ona,' pomyslel si tvrdohlavě a dospěl k názoru, že on nebude tím, kdo udělá první krok ke smíru.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Solzo Solzo | 30. března 2012 v 21:51 | Reagovat

Wau, asi jsem mezi prvníma kdo to četl, má to výhodu můžu komentovat jak je libo a nemusím se bát že se budu opakovat :D. Severuse možná nezajímalo co se stalo mezi Sophie a jejím manželem, ale mě to zajímá :D. Ten příběch a Salazarovi a Godrikovy byl poučný, škoda že se zněj Severus poučil jen částečně :-?.

2 Katherine Katherine | Web | 30. března 2012 v 22:13 | Reagovat

Solzo, on už u mě totiž nikdo nepředpokládá, že bych zvláda páteční kapitolu dřív než pár minut před půlnocí (v tom lepším případě), tak se ti dneska poštěstil první komentář :-) Nebo spíše mně se poštěstil. Co se stalo mezi Sophie a jejím manželem, to se už brzy všichni dozvíte :-) Z Godricova a Salazarova příběhu se Severus skutečně poučit měl. Sice se to nedá úplně srovnávat, předpokládám, že ti dva byli dlouholetí přátelé (když už spolu zakládali školu), zatímco Sev zná Soph teprve chvilku, ovšem základ zůstává stejný. Kdyby jen nebyl tak tvrdohlavý... Ale to už by byl příliš OOC :D Díky za komentář :-)

3 Claire Claire | 31. března 2012 v 8:25 | Reagovat

Tobě se poštěstilo, já "zaspala". Alw co, lépe později, než vůbec.
Pěkná kapitola, dost poučná, i když ten, kdo by se poučit měl tak nejspíš neučiní.
Ale to už by nebyl Severus... a taky o čem by ta povídka potom byla. :-)
Potěšil mne Colinův posun k lepšímu, zdá se, že Severuse jako berličku potřebuje už méně.
A vůbec mi nevadí pomalý vývoj děje, zdaleka ne všechny povídky musí být akční za každou cenu a já psychologické předivo odjakživa rád. :-)
Díky za kapitolu, pobavila, líbila. :-D

4 Solzo Solzo | 31. března 2012 v 9:24 | Reagovat

Kdyby jsi sí přidala ař před půlnocí, tak bych jsi jí přečetl tak v 5:45 ráno, když mě vzbudil bratr odjíždějíc na moravu :D, tahle jsem jsi jí přečetl jako pohádku na dobrou noc. Vztah Colina a Severuse mě přivedl na myšlenku adobce, ale na to je pro severuse asi ještě brzo, ale kdyby se dal dohromady se Sophie, tak by mohli trávit prázdniny ve třech :D. Zůstává ale faktem že to musí být pro Seva děsivá myšlenka ("Najednou jsme tří") :D

5 Lisi Lisi | Web | 31. března 2012 v 10:51 | Reagovat

Já jsem chybu neudělal, to ona. Hm, nějak mi to uniklo.

Jinak se mi líbily vztahy mezi kolejemi, Nebelvíři jsou chytří, určitě na to brzy přijdou. Vždyť Dennis je první vlaštovka.¨

Co mohlo být příčinou sporu mezi Godricem a Salazarem, že by nějaká žena?

6 Katherine Katherine | Web | 31. března 2012 v 12:35 | Reagovat

Claire, díky, jsem ráda, že se to líbí, i když se pořád neposouváme tak, jak bych snad i chtěla :-) Ale přijde doba, kdy si budu hrozně přát raději ten pomalý vývoj, tak si to zatím užívejte :-)
Solzo, v 5:45? Uh, to bývá občas doba, kdy usínám, kdybych měla v takovou hodinu vstávat, ufff :D Ohledně adopce, obávám se, že na tu Severus vážně připravený není :D Ale jsem si jistá, že mu bude i nadále pomáhat :-)
Lisi, no jo, náš lektvarista si musí udržet něco ze své tvrdohlavé povahy :-) Snad na to Nebelvíři časem přijdou, ačkoli myslím, že jim to chvíli potrvá. Co bylo mezi Godricem a Salazarem? Kdo ví, mohla to být nějaká žena, mohlo jít o jakoukoli maličkost. O to je celé prodlužování tohoto sporu hloupější, když se už ani nedochovala jeho příčina :-)
Díky všem za komentáře :-)

7 Solzo Solzo | 31. března 2012 v 19:25 | Reagovat

K té přičině roztržky mezi Nebelvírem a Zmijozelem bych řekl jedno: Cherchez la femme. uznávám je to trošku klíšé ale většinou pravdivé. :-D

8 Katherine Katherine | Web | 31. března 2012 v 21:42 | Reagovat

No jo, no, asi na tom bude něco pravdy :D

9 Mája Mája | E-mail | Web | 1. dubna 2012 v 11:47 | Reagovat

Sofinka, že udělala chybu? Není ten Snape padlý na hlavu? Znají se pár týdnů, mluvili spolu několikrát, jednou byli na něčem, co by se dalo nazvat rande a on si myslí, že je povinna mu prozradit všechna svá tajemství? No nejsou ti chlapi nějací divní? O_O

10 Katherine Katherine | Web | 1. dubna 2012 v 12:58 | Reagovat

No jo, Májo, Severus je taky jen ješitný chlap, který nechce uznat svou chybu :-) Naštvalo ho hlavně to, že k němu není zcela upřímná, ale chce být jeho kamarádkou, jelikož přátelství se mu pojí s Lily (a tak se Sophie neubránila srovnání), ovšem to ho moc neomlouvá, co? Díky za komentář :-)

11 Susan Susan | Web | 2. dubna 2013 v 14:45 | Reagovat

Upřímně teď mě Severus vytočil. Prvně si stěžuje, že mu Sophii nic neřekne a když mu bývalého manžela chce vysvětlit, zdrhne. No není on tak trochu debil? :-D Dobře, možná moc silné slovo ale i tak. A ten myšlenkový pochod na závěr - já chybu neudělal, já se první neomluvím. Úplně slyším Salazara nebo Godriga. Prostě stále a dokola se opakující historická chyba...snad se to mezi nimi vyřeší... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama