31. kapitola: Návštěva zvenčí

24. března 2012 v 1:23 | Katherine |  Aqua vitae novae
Zase trošku nestíhám a tak aktualizujeme až v sobotu. Snad to nevadí. Ještě si dovolím poznámku k prvnímu průběžnému testu: napsala jsem ho a dostala jsem dva body, které se mi připočítají ke zkoušce! Jupí :)
K povídce - Severus a Sophie se posledně pohádali, uvidíme, zda se dnes jejich vztah zlepší nebo naopak ještě zhorší.
Enjoy! :)




Další dny byly pro Severuse a Sophie ve znamení chladného a odtažitého jednání. On se cítil zrazený, jelikož mu odmítla vysvětlit, jaké má tajemství, a přitom po něm žádala důvěru. Ona pro změnu nemohla skousnout to, jak hrubě se k ní choval. Urazil ji, a ne zrovna malou měrou.

Vyučování začalo. Druhý den ještě Minerva využila k vysvětlení nového řádu a pro takzvané "teambuildingové aktivity", na které přišla po přečtení nějakého mudlovského psychologického magazínu. Studenti v jednotlivých studijních skupinách, do kterých byli rozděleni, museli společně plnit různé úkoly a spoléhat se na vzájemnou pomoc, což mělo napomoci v budování jejich vztahů napříč kolejemi. Třetí den už se ale výuka rozjela v plném proudu. Profesoři sice zatím jen zjišťovali, kolik toho studenti během prázdnin stihli zapomenout, ale rozvrh už byl pevný a Minervu těšilo, že její nápad se studijními skupinami funguje.

Severus se nemohl dočkat své úvodní hodiny s prvním ročníkem. Hodně na ní záleželo. Podle toho, jak dokázal zaujmout jejich pozornost a získat si jejich respekt hned při první hodině, se potom odvíjelo jejich chování mimo hodiny. Minimálně pokud byl on v jejich blízkosti. Každý rok pronášel tutéž úvodní řeč a pokaždé ji začínal vtrhnutím do učebny, které efektně doplňovalo vlání jeho pláště. Proč by taky ne. Každý rok ta řeč zabrala. Byl si jist, že žádný jiný profesor si nezíská takovou autoritu u studentů hned první hodinou. Ani Minerva se svou přeměnou v kočku ho nedokázala překonat.

Sophie, podle toho, co slyšel od Minervy, zvládla svůj učitelský debut skvěle. Povyprávěla studentům pár historek ze života bystrozora, trochu je postrašila a autoritu si získala. Severus ani nečekal, že by snad mohla selhat.

Během prvního týdne se ve sklepení zastavil Dennis. Přišel požádat Severuse o radu ve věci lektvarů, ale tomu bylo hned jasné, že se jedná o pouhou záminku. Pozval ho na jednu šachovou partii a vytáhl z něj, co se děje. Doufal, že až Dennisovi přijedou kamarádi, přijde na jiné myšlenky. Místo toho se mu ale chlapec svěřil, že většina spolužáků neví, jak se k němu má chovat, a ten zbytek ho lituje. Obojí ho rozčilovalo a tak se jim začal vyhýbat. Oceňoval nový řád, podle kterého příslušel ke studijní skupině B, a díky kterému se už během vyučování vídal jen se čtvrtinou svých nebelvírských spolužáků a bývalých přátel. Dnes už mu byla skoro i milejší společnost Zmijozelů, kteří se o něj alespoň nestarali a soucitný pohled na těch svých chladných tvářích snad ani vykouzlit neuměli. Severus si nebyl vůbec jistý, jak by mu mohl pomoct. Poradil mu tedy alespoň, aby zkusil navazovat nová přátelství, k čemuž mu měla nově zorganizovaná studijní skupina pomoci. Noví přátelé by ho mohli brát takového, jaký je, a ne stále hledat onoho bezstarostného hocha, kterým byl, než jeho rodinu zasáhla válka, a který se už dost možná nikdy nevrátí.

Když Dennis odešel, Severus se hluboce zahloubal do svých myšlenek. Špatně odhadl situaci, skutečně věřil, že se věci zlepší, až chlapci dorazí jeho tupohlaví nebelvírští přítelíčci. Ve skutečnosti se jeho situace ještě zhoršila. Tento špatný úsudek ho donutil přemýšlet, zda náhodou nejednal chybně i v té záležitosti se Sophií. Nerad si připouštěl svou chybu, ale začínal uznávat, že na ni byl nejspíš zbytečně hrubý. Rozčílilo ho, když si chtěla nárokovat pozici kamarádky, a zároveň před ním měla tajemství, ale stále to byla žena a on se k ní zachoval naprosto společensky nevhodně. Chvíli uvažoval, zda by se jí neměl jít omluvit, ale obával se, aby Sophie v takovém případě nenabyla mylného dojmu, že už Severus neočekává absolutní upřímnost. A tak se raději omluvit nešel.

I Sophie o pár pater výš přemýšlela. Uvažovala, zda se nesvěřit se svým tajemstvím. Se Severusem si rozuměla a nechtěla o jeho přátelství přijít. Nebyla si ale jistá, zda je připravená o tom s někým mluvit, a hlavně se stále cítila uražená. Skutečně se k ní zachoval velmi hrubě.

A tak se dál potkávali u jídla, kde si vždy stroze kývli na pozdrav, a tím jejich komunikace skončila.

O víkendu se Severus rozhodl, že ještě využije hezkého počasí, a vydal se ven. Prošel si svou oblíbenou trasu k Černému jezeru, provětral si hlavu a vydal se zpátky k hradu. Po cestě napomenul několik studentů, kteří venku hlučeli a ničili tím atmosféru tohoto krásného dne.

Když vcházel na nádvoří hradu, spatřil Sophie. Stála bokem od studentů a povídala si s nějakým tmavovlasým vysokým mužem. Nebo spíše on mluvil a ona poslouchala. Ve tváři měla zvláštní výraz.

Severus popošel blíž a došlo mu, odkud onoho stroze vyhlížejícího muže zná. Byl to zástupce bystrozorského oddílu, Severus ho už párkrát někde viděl, ačkoli s ním nikdy nemluvil osobně, ani neznal jeho jméno. Nejspíš za Sophií zastavil, aby zjistil, jak se jí daří v nové práci.

Najednou se Severus z nějakého iracionálního popudu vydal přímo k nim.

"Dobré odpoledne, kolegyně," pozdravil ji jízlivě. "To už vám tady s kolegy nestačíme, že si hned po prvním víkendu zvete návštěvy? Copak asi budete dělat po pár měsících…"

Sophie na něj pohlédla a mlčky zavrtěla hlavou. Neodpověděla. Zato muž, se kterým si předtím povídala, na něj zareagoval.

"Promiňte, Severus Snape?" zeptal se a nespouštěl z něj oči. Ve tváři měl zkoumavý výraz bystrozora, který se Severusovi ani za mák nelíbil. Vlastně se mu ten muž vůbec nelíbil.

"Už to tak vypadá," odvětil škrobeně.

"Thomas Shadow," podal mu muž ruku. "Dost jsem toho o vás četl."

"O tom nepochybuji," odfrknul si Severus znechuceně. "Když mě omluvíte, mám dost věcí na práci," prohlásil, když viděl, že černovlasý muž opět otevírá ústa, aby něco řekl. Hned na to zavlál hábitem a nechal mlčící Sophie i nesympatického muže stát uprostřed nádvoří.

Když si ve svých komnatách sednul ke svačině, kterou mu přichystala Tinky, pustil se do přemýšlení. Přemítal, co mu na tom muži tak hrozně vadilo. Snad to byla ta poznámka, že toho o něm hodně četl. Proč jen mají ti zatracení bystrozoři pocit, že o člověku něco ví, když se naučí nazpaměť jeho složku? A tenhle Shadow to ještě řekl takovým divným tónem!
'Moment, Shadow?' zamyslel se Severus. 'Nejspíš její bratr, to je ale pěkná bystrozorská rodinka,' ušklíbl se kysele nad touto představou.

Rozhodl se, že dnešní setkání raději pustí z hlavy, a dal se do opravování testů. Hned ve čtvrtek a v pátek zadal všem ročníkům kromě prvního opakovací test z minulého roku, aby si ověřil, jak jsou na tom a kolik toho zase zapomněli. Výsledek byl samozřejmě katastrofální, jako každý rok. Severus nechápal, proč si tu loňskou látku alespoň nepřečtou, když vědí, že jako každý rok budou psát kontrolní test. Nehodlal se nad tím ale rozčilovat, a tak jen naškrábal do jejich testů spoustu Hrozných a Mizerných, několik Trollů a jen pár Nad očekávání. Pak se vydal na večeři.

Při cestě do Velké síně se srazil se Sophií. Vypadala zamyšleně a nedávala velký pozor na cestu, a tak do něj vrazila.

"Problémy se zrakem, kolegyně?" otázal se sarkaticky s vyzdviženým obočím.

"Omlouvám se," trhla Sophie rameny. Severus ji zkoumavě pozoroval. Neměla dnes zrovna nejlepší náladu. Raději se vydali k profesorskému sboru bez jediného dalšího slova.

Po večeři se chtěl odebrat k sobě, když ho Sophie doběhla a zastavila ho.

"K tomu dnešnímu odpoledni," začala. Severus jen povytáhl obočí a čekal, s čím přijde. Předpokládal, že se chce ohradit proti tomu, jak mezi ně vtrhnul a zase se vypařil, hned jak vyčerpal svou dávku sarkasmu.

"Nikoho jsem si nezvala, přišel sám. Potřeboval něco vyřešit. Nejsem nesvéprávná a nepotřebuju tady žádné víkendové návštěvy, abych to tady vydržela," zamračila se na něj.

"Nemusíte mi nic vysvětlovat," zarazil ji. "Ať si vás tady pan bratr navštěvuje třeba denně, mě se to netýká," oznámil jí a chtěl pokračovat v chůzi.

"Pan bratr?" zarazila se Sophie.

"Předpokládal jsem, že nejde o shodu jmen," opáčil Severus.

"Ne, to nejde. Thomas ale není můj bratr." Pobídnutá Severusovým tázavým pohledem se rozhodla vyjevit celou pravdu o muži z dnešního odpoledne. "Thomas je můj bývalý manžel," doplnila bezvýrazně.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Claire Claire | 24. března 2012 v 12:36 | Reagovat

Tak předně gratulace k uloveným bodům - u zkoušky se hodí leckdy i méně, než celé dva. :-D
Ke kapitole - klasika, pěkná, sdělná, čtivá a stále ještě poklidná.
Colina je mi nějak líto čím dál, tím víc - ten klučík, co se radoval, že se vyrachtal s obří olihní v Černém jezeře opravdu zmizel do nenávratna. Zdá se, že si Severus neuvědomil, že příslušníci Nebelvíru se jaksi neumějí schopně chovat k někomu, kdo vybočuje z jejich standardně nastavených norem, tudíž jejich příjezd Colina paradoxně spíš deptá, než aby pomohl. Snad se tedy podaří, aby nalezl nové, citlivější a vnímavější, přátele ve smíšené studijní skupině.
A Severus znovu potvrzuje upřímnost svých snah o změnu, uvědomuje si, že jeho chování ke kolegyni nebylo jaksi vhodné, ale k realizaci omluvy by patrně potřeboval ještě nějaký ten čas a klid, přičemž ta druhá položka vezme nejspíš za své s objevením se nové postavy. Nevím proč, ale v bývalém manželovi čichám problémy, a to nejen pro Sophii. Navíc si myslím, že skončené manželství je jen minimální součástí onoho tajemství a že to opravdu nebude nic, čím by se Sophie mohla pyšnit..  Ale napínáš nás pěkně, jen co je pravda - informace budeš trousit po drobečcích, jak Jeníček s Mařenkou.... Nu,, kdo si počká, ten se dočká... ;-)
Když už jsme u toho čekání, doufám, že se ti brzy vrátí inspirace k té druhé rozepsané povídce.Tam jsem na další vývoj snad ještě mnohem zvědavější.
A za sobotní přidávání se nemusíš omlouvat, pár hodin sem nebo tam, my jsme rádi, že aktualizuješ pravidelně. :-)

2 Katherine Katherine | Web | 24. března 2012 v 13:15 | Reagovat

Páni, Claire, nestačím se ani divit, jak hrozně průhledná jsem - on pan exmanžel skutečně není to Sophiino tajemství :-) Samozřejmě, že se s ním nechtěla zrovna chlubit, ale Thomas není to, co zavětřil Severusův mistrný čich hodný bývalého špióna. I když se ho to týká. Částečně. No, uvidíš :-)
Colin se zrovna teď necítí moc dobře mezi Nebelvíry, ale ono je to opravdu logické, jak píšeš. Snad se objeví nějaký ten kamarád nebo kamarádka ze Zmijozelu/Havraspáru/Mrzimoru, který ho bude brát takového, jaký je teď. A právě mě napadla geniální myšlenka, kterou si samozřejmě ponechám pro sebe a později ji do povídky zakomponuji :P
Ohledně druhé povídky, no, budu se moc snažit :-) S Kdo s koho je ale trochu problém nejen časový - ona je to povídka lehká, hravá a snad i trochu veselá, a na psaní něčeho takového nemám náladu každý den. Pak u toho sedím, trápím se a nakonec stejně napíšu něco jiného. Ale budu se opravdu snažit, sama nesnáším dlouhé pauzy :-)
Díky za komentář :-)

3 Lisi Lisi | Web | 25. března 2012 v 16:48 | Reagovat

Proč si alespoň nepřečtou tu látku, když ví, že je test stejně čeká? Stejně by v opačném případě Severus asi ani nepoznal rozdíl.

4 Katherine Katherine | Web | 25. března 2012 v 17:08 | Reagovat

No, pravda je, že Severus má dost vysoké nároky, takže by si toho možná ani nevšimnul. Ale snad by aspoň rozdal méně Trollů. Díky za komentář :-)

5 Mája Mája | E-mail | Web | 26. března 2012 v 20:38 | Reagovat

Tak Severus je se začátkem školního roku opět pěkně štiplavý a jedovatý. To se mi líbí. Sofie si bude muset zvyknout, protože to je ten pravý Severus. Ten zakřiknutý a plachý chlápek, co poznala o prázdninách už se vyléčil :D
Bývalý manžel nikdy nepřináší nic dobrého, takže budu doufat, že to nebude zase až tak zlé...
Díky za další kapitolku :-D

6 Katherine Katherine | Web | 27. března 2012 v 1:05 | Reagovat

No jo, on se nám Sevík musel vzpamatovat z toho, že nedobrovolně přežil, ale teď už je zase zpět v plné formě. Ačkoli mně by připadal nějaký kompromis mezi štiplavým a plachým nejlepší. Uvidíme, nechám to na něm :-) Bývalý manžel, nooo, abych řekla pravdu, ještě jsem se nerozhodla, zda se bude objevovat nějak často a jak velkou roli dostane. Je to vlastně překvapení i pro mě :-P Celá tahle povídka je pro mě zatím určitou mozaikou, kterou slepuju dohromady. Vím, jak má vypadat konečný obrázek, ale stále jsem se nerozhodla, jak vypadají jednotlivé kousky :D
Díky za komentář :-)

7 Solzo Solzo | 27. března 2012 v 23:04 | Reagovat

Ahoj, rovnou se přiznám že jsem tvoje stránky ovjevil poměrně nedávno a až do dneška jsem se jim vyhýbal, protože o "Snaepovky" moc nespotojím ale ty tvoje mě baví (alespon ty co jsem zatím četl). Někdy začátkem března jsi se tak nenápadně ptala jestli to čte někdo z mužů, tipuji že nás tu moc není, ale já jsem jedním znich. Cokoliv jsem chtěl říct už řekl někdo předemnou (můj tipický problém u komentářů.) Možná bych mohl ještě komentovat tu tvojí poznámku o ješitnosti ze začátku povýdky, ale to se sem už moc nehodí. tak ti popřeju jen mnoho štěstí jak v psaní, tak ve škole a samodřejmě taky v životě

8 Katherine Katherine | Web | 28. března 2012 v 1:07 | Reagovat

Ahoj :-) Tvůj komentář mě potěšil dvojnásob - proto, že jsi nový komentující (tedy aby to nevyznělo špatně, ZBOŽŇUJU své obvyklé komentující, ale člověka vždycky potěší, když se přidá někdo nový), proto, že se ti tahle povídka líbí, i když nejsi na Snapeovky, ale i proto, že jsi muž (páni, já ale umím být genderově nekorektní, co? :-P ). Takže vlastně trojnásobně, wow. Zaujala mě tvá poznámka o mé poznámce o ješitnosti ( :D ), kterou myslíš? Určitě se sem hodí, povídej :-)
Děkuju moc za komentář a za pěkné přání a jsem moc ráda, že tě to tady baví. Doufám, že se mi bude dařit bavit tebe i ostatní i do budoucna :-)

9 Solzo Solzo | 28. března 2012 v 7:38 | Reagovat

[8]::Někde ze začátku povýdky tj tak před půl rokem, jsi se zmínila, aby ti tu nechávali komentáře, protže a ted cituji: jsem také jen ješitná autorka (velmi, velmi ješitná, asi jsem měla být muž a na poslední chvíli se to nějak zvrtlo :D). To by mohlo neješitné muže autory trošku urazit:D. Ikdyž uznávám že neješitných autorů jako já moc není, taky to možná bude tím že mojí povýdku moc lidí nečte. 8-)

10 Katherine Katherine | Web | 28. března 2012 v 13:00 | Reagovat

Ahaaa, tak na tuhle svou poznámku bych si už nevzpomněla :D Ale fakt je ten, že neješitných mužů moc neznám :D Taky píšeš? Dej si odkaz na stránky/blog do popisu v komentářích, tím si ho trochu zpropaguješ, začne ti tam chodit víc lidí a já se taky ráda podívám :-)

11 Solzo Solzo | Web | 28. března 2012 v 13:21 | Reagovat

Není to můj blog, ale Katren, která byla tak laskavá, že mi dovolila zveřejnovat moje dílo na jejích stránkách.

12 Katherine Katherine | Web | 28. března 2012 v 13:26 | Reagovat

Nevadí, ráda se kouknu a začtu se. Mimořádně mám volný den a tak mi nic nebrání :-)

13 Susan Susan | Web | 2. dubna 2013 v 14:26 | Reagovat

Bývalý manžel - napadlo mě to dřív než našeho lektvarového mistra :-) jen trochu chlubení 8-)
Jináč mám dojem, že i když má manžílek tak pěkné jméno jako je Thomas, on nijak zvlášť pěkný nebude co? A myslím tím povahově - ksicht je celkem fuk :-) Už jen proto jak se Sophii chovala, když tam byl a celkově z jejího postoje. Navíc, musela mít nějaký ten důvod, proč z manžela udělala bývalého, že :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama