25. kapitola: Skřítčino pletichaření

11. února 2012 v 16:26 | Katherine |  Aqua vitae novae
Zase jsem maličko zpožděná, omlouvám se :) Definitivně jsem ukončila zkouškové, ačkoli nemůžu říct, že by bylo nějak extra úspěšné. Biofyziku si holt ještě zopakuju, ale to není důvod k smutku. Kdo nevyužívá druhé a třetí termíny, ten studuje pod své možnosti :) Během tohoto týdne zapracuji na tom, abych si něco nadepsala. A teď mě čeká HP filmový maratón, který jsem si naplánovala. Popcorn, kofola, želé a všech osm filmů, toť můj dnešní večer (a taky dnešní noc a zítřejší ráno, poledne a večer). Takže, užijte si novou kapitolku a pěkný víkend! :)



"Pán chce jen tak sedět s Tinky a povídat si? Cítí se pán zcela zdráv?" zeptala se Tinky s mírně vyděšeným výrazem ve tváři.

"Je mi dobře, jen bych si rád promluvil, na tom není ni zlého, nebo snad ano?" zamračil se Severus. Tohle vyptávání a skřítčino dělání z komára velblouda ho unavovalo.

"A proč si pán nepromluví s nějakým člověkem?" vyzvídala stále. Snažila se to pochopit. Profesor si s ní nikdy jen tak nesedl a nepopovídal si. V kouzelnickém světě takové chování nebylo zrovna obvyklé. Slyšela jen o několika málo případech, kdy se kouzelníci chovali ke svým vlastním skřítkům jako k sobě rovným. Profesor Kratiknot pořádal každý pátek čajový dýchánek pro sebe a svou skřítku Katty. Světe div se, dokonce ten čaj sám uvařil! Ale maličký profesor s Katty patřili k výjimkám.

"S kým asi?" opáčil podrážděně. Chtěl si pouze promluvit, aby se necítil příliš osaměle, a zatím se to vyvíjelo do slušného výslechu. Už téměř chybělo jen lumos přímo do očí.

"Třeba s tou novou pěknou paní profesorkou," usmála se Tinky šibalsky. Věděla, že by si tohle ke svému pánovi dovolit neměla, ale to on ji koneckonců přesvědčil, aby si k němu sedla. Tak nemohl čekat, že bude Tinky jen tak sedět a mlčet, případně konverzovat o počasí.

"Shadowová? Jak tě to napadlo, u Merlinových vousů…"

Severus se zamyslel. Posledně u společné šachové partie mu nevadila tak moc, jako mnozí ostatní. Dokonce se tvářila, že je imunní vůči jeho sarkastickým poznámkám. Pravda, to už mu na ní maličko vadilo. Ale celkově nebyla tak hrozná. Ovšem teď? Včera se účastnila porady, takže shlédla scénu, kterou vyvolal. Na další povídání u šachů může rychle zapomenout.

"Ta je ze hry, Tinky," odvětil stroze a odmlčel se.

"Možná by pána zajímalo, že si ta nová pěkná paní profesorka včera večer povídala se svým skřítkem. Shelly pak Tinky pověděl, že si profesorka dělala o pána starosti a zlobila se na ostatní profesory, že se na pána slétli jako supi."

"Tinky, vy si v kuchyni povídáte o takových věcech?"

Tinky se začervenala a na tváři se jí objevil stydlivý úsměv.

"Dobrá, dobrá. Říkala profesorka Shadowová ještě něco?"

Severus si nedokázal pomoci. Teď když věděl, co Shadowová sdělila svému skřítkovi, musel maličko vyzvídat. Koneckonců měl na to plné právo, když se ho to týkalo.

"Ne, pane. Snad jen…" Tinky ještě více zrudla a zarazila se.

"Co, Tinky? Povídej!"

"Paní říkala Shellymu, že se jí moc líbila ta šachová partie, kterou jste spolu sehráli. Prý je ráda, že tady na hradě narazila na sympatického inteligentního muže. Shelly říkal, že se bála učitelského sboru, aby neskončila mezi tlupou klevetivých ženských," vyprskla smíchy Tinky. Rychle se ale zarazila, uvědomila si, co právě vypustila z úst a opravila se.
"Tedy… To s těmi klevetivými ženskými říkala paní profesorka."

Severus se hlasitě rozesmál. Tinky ho pozorovala zkoumavým pohledem zpoza přivřených víček. Pán se smál jen málokdy a téměř nikdy ve společnosti někoho jiného. Ačkoli slova profesorky Shadowové Tinky rozesmály, i tak ji překvapilo, že se začal smát i její pán.

"To bych do ní neřekl," uznal Severus, když se konečně dosmál.
"Na druhou stranu, kdybych tady nebyl já a Kratiknot, nejspíš by se z nich vážně stala banda klevetivých ženských. Možná kromě Minervy."

Tinky se pousmála.
"Možná, kdyby se pán zastavil za paní profesorkou, mohli byste si dát další šachovou partii," navrhla skřítka s mile přidrzlým výrazem.

"Možná. Třeba se za ní někdy zastavím." Severus se vrátil ke svému neproniknutelnému výrazu.

"Tinky si je jistá, že by paní profesorka byla ráda," tlačila dál na pilu.

"To stačí, Tinky!" napomenul ji.

"Tinky se omlouvá, pane, ale pán přece chtěl, aby se Tinky posadila a popovídala si s ním."

"To je pravda, ale nechtěl jsem mluvit o profesorce Shadowové. Chtěl jsem ti poděkovat, že jsi ředitelce neřekla nic o tom, že jsem včera hodně pil. Ačkoli to sama poznala."

"To je povinnost skřítka, pomáhat svým pánům. Tinky neudělala nic zvláštního."

"Dobrá. A ještě jednu věc…," Severuse přerušilo klepání na dveře.

Tinky se rozzářila a vrhla se k nim, aby otevřela. Jen se ještě tázavým pohledem ujistila, že může otevřít, a pustila příchozí osobu dovnitř.

Sophie Shadowová dlouho přemýšlela, zda se má za nevrlým lektvaristu zastavit. On a Minerva byli prakticky jediní členové profesorského sboru, se kterými si za tu krátkou dobu vážně porozuměla. Na druhou stranu se dalo předpokládat, že zrovna po včerejší poradě na ni nebude mít náladu. Nicméně rozhodla se, že to alespoň zkusí. V nejhorším případě si vyslechne pár sarkastických poznámek a vrátí se. I kdyby na šachovou partii nedošlo, alespoň se tedy projde po hradě a vyzkouší si, zda se už orientuje. A tak teď stála u Severuse v komnatách. Párkrát špatně zabočila a tak jí cesta do sklepení trvala zhruba o patnáct minut déle, ale nakonec sem s pomocí portrétů na stěnách trefila.

Severus na ni hleděl s otazníkem v očích.

"Ehm, dobrý den. Chtěla jsem…, no, nezahrajeme si šachy?" navrhla krátké rozpačité chvilce ticha.
Severus chvíli mlčel a pozoroval ji. Skoro podezíral Tinky, že tohle sama připravila a nastražila to na něj. Na druhou stranu, proč se nezabavit. Sám uznal, že je osamělý a tohle mohl být první krok k tomu, aby si našel přátele.

"Dobrá," pravil stroze, ale ne nepřátelsky.

Sophie se usmála, ulevilo se jí, že ji nevyhodil. Když Severus spatřil její krásný úsměv, musel chtě nechtě také zlehka pozvednout koutky. Už jen proto, aby se nechoval příliš nespolečensky.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Claire Claire | 11. února 2012 v 17:16 | Reagovat

Hurá, nová kapča! A bezvadná, Tinky v tvém podání je vážně super a je dobře, že dostala tolik prostoru. Nakonec, i Severuse přivedla na jiné myšlenky a ještě zaměřené, podle jejího neskrývaného názoru, správným směrem. Až z toho nakonec upadla do podezření, chudinka.
Za aktivity profesorky přece jen nemohla.
A milá Sofie bude mít zřejmě s drbnami a klepy vlastní neblahé zkušenosti, tak chce Severuse podpořit - copak za to asi očekává? ;-)
Doufám, že ve filmové smršti nezapomeneš ani na dalšího mého oblíbence - Colina, a v některé z dalších kapitol mu připíšeš nějakou tu roli.
Pěkně si ten maraton užij (btw sleduješ originály - tedy bez dabingu?), školu pust na chvíli z hlavy, jakože úplně a pomni, že by nikdy nebylo vypsáno něco, o čem by se dalo předpokládat, že to nebude využíváno - tedy termíny s číslovkou. Když nic jiného, mohou občas přinést i změnu examinátora, ovšem je dost otázné, jestli je to změna k lepšímu V každém případě relaxuj, život je krátký a má se žít naplno (jaké naplnění může komu přinést biofyzika?) :-D

2 Katherine Katherine | Web | 12. února 2012 v 23:11 | Reagovat

Claire, díky, jsem ráda, že se nová kapitola líbila :-) Colin se určitě ještě hodněkrát objeví, už se mi v hlavě vyrojilo pár nápadů. Sophie, noo, co by za podporu tak mohla chtít? Třeba se chce jen kamarádit! :D Maraton byl super, ale nakonec z toho vlastně byly hned dva, zato poloviční. Po pátém dílu jsem začala usínat a tak jsem si povolila 6-hodinovou spací pauzu, než jsem se pustila do dalších tří dílů :-) Ale bylo to moc fajn. Sledovala jsem to samozřejmě v originále s titulkama. Ačkoli se o českém dabingu říká, že je jeden z nejlepších, většinou není nad originál.
Jsem moc ráda, že mě teď čeká týden relaxu doma a pak týden relaxu na horách, než začne škola. A opravdu moc doufám, že se mi podaří něco si nadepsat dopředu :-)
PS: biofyzika nemůže nikomu normálnímu přinést naplnění! :D Díky za komentář :-)

3 Mája Mája | E-mail | Web | 14. února 2012 v 15:49 | Reagovat

Díky za další kapitolu. Tinky je skvělá dohazovačka, moc se ti povedla. Vztahy se začínají pěkně rozvíjet, tak jsem moc zvědavá, kam až je zavedeš. Na Colina se samozřejmě také moc těším. :-)

4 Katherine Katherine | Web | 14. února 2012 v 21:08 | Reagovat

Májo, díky za komentář :-) Jsem ráda, že se Tinky tak líbí. Nevím, zda je to úplně mým podáním, spíše bych to přisoudila všeobecné roztomilosti domácích skřítků (on i Krátura byl k sežrání, když chtěl praštit Dunga pánví po hlavě) :-)
Páni, až u tvého komentáře jsem si uvědomila, že to tady kolektivně motáme, Claire, já i ty :-) Colin je mrtvý, ať žije Dennis! :D Ale je pravda, že pokaždé, když se mi v kapitole vyskytne, musím provádět kontrolu vícekrát, protože už se mi kluci ušatí taky pěkně pletou :-)

5 Mája Mája | E-mail | Web | 16. února 2012 v 10:51 | Reagovat

No jo vlastně, chudáka Collina nechala JKR umřít. :-? Dennis, postrach ulice... Snad si ho příště už nepopletu :-D

6 Katherine Katherine | Web | 16. února 2012 v 13:01 | Reagovat

Dennis, postrach ulice? Budu se snažit na to při psaní myslet, možná pak nebudu muset pořád opravovat Colina na Dennise. Díky za pomůcku! :D

7 Susan Susan | Web | 2. dubna 2013 v 12:42 | Reagovat

Tinky je dokonalou dohazovačkou :-) A Kratiknot s Katty...nepletli si je lidi? :-D těším se na šachovou partii :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama