22. kapitola: Zpět na začátku

21. ledna 2012 v 1:43 | Katherine |  Aqua vitae novae
Další pátek? Nějak nám to ubíhá, maličko nestíhám. Ale hodinka a půl zpoždění, když bych se měla učit, je vlastně ještě dobrá, původně jsem se bála, že na to dnes nebudu mít buňky a nic nenapíšu. Ano, bohužel jsem ve stavu, kdy nemám do zásoby jedinou kapitolu. Na druhou stranu, pokud vše půjde dobře, za dva týdny bych měla být zase na nějakou dobu volná. A i kdyby to šlo špatně, což je pravděpodobnější varianta, pořád mi za měsíc zbývá lyžařská dovolená a tam si určitě po večerech udělám čas na to, abych si něco nadepsala :)
Vám, kteří máte zkouškové, přeji hodně štěstí (je vážně potřeba) a vám šťastným středoškolákům pěkné vysvědčení (je to někdy teď, nebo se pletu?). A těm, kteří nespadají ani do jedné kategorie, přeji prostě příjemný týden, doufám, že si všichni pořádně užíváte toho sněhu, který nám ještě pořád sype a sype. Alespoň v tomto koutě republiky.
A hlavně si všichni užijte novou kapitolu ;) Byla sice tak trochu ušita horkou jehlou, ale snad není o nic horší než obvykle. Enjoy!



Krb plápolal a na stole stála poloprázdná lahev whisky s osamocenou sklenkou, jež byla ještě před chvílí naplněna až po okraj, teď však zela prázdnotou.

Severus si zhluboka povzdechl. Tento den se vůbec nevydařil. Ještě včera odpoledne se bavil u partičky šachů se svou novou kolegyní a stále se držel svého předsevzetí o novém životě. Ale dnes? Vše bylo pryč. Předsevzetí, přátelství, šance na nový život. Proč si něco nalhávat, vždycky byl jen ten zapšklý profesor, který terorizoval své okolí, jen to dokázal chvíli zdařile zakrývat a teď to prostě jen vyšlo zpět na povrch.

Od začátku věděl, že setkání se svými kolegy nebude jednoduché. Přesto si stále nalhával, že se budou raději zabývat novou profesorkou než starým kolegou, vysloužilým Smrtijedem.

Snažil se, vážně se moc snažil. Na poradu přišel na poslední chvíli, aby se vyhnul tlachání s kolegy, kteří to ráno dorazili, a když porada začala, zdařile ignoroval všechny ty lítostivé a zkoumavé pohledy. Původně plánoval, že se bezprostředně po skončení nenápadně vytratí a setkávání se svými kolegy nechá volný průběh. To mu ovšem nebylo dopřáno.

"Severusi, vždycky jsem věděla, že jsi hodný člověk, měl jsi takovou světlou auru, růžovoučkou," zastavila ho slova profesorky Trelawneyové, když už stál u dveří a sahal na kliku.

Zarazil se, stisknul rty pevně k sobě a pomalu se otočil. Všichni na něj zírali. Jediná Minerva vypadala, že jí tahle pozornost upnutá k němu není příjemná. Však si taky odkašlala a pokusila se něco říct, aby odvrátila pozornost všech. Už si ani nevzpomínal, co řekla, jelikož její snaha vyšla zcela naprázdno.

Proč u Merlina musela Minerva prodlužovat Trelawneyové smlouvu, i když si o jasnovidectví myslela, že je to kupa žvástů? A proč jen ta šarlatánka musela zrovna v té chvíli vidět svým vnějším okem, že se Severus snaží vytratit? Copak nepoužívala výhradně své vnitřní, věštecké oko?

Ve chvíli, kdy se veškerá pozornost obrátila na něj, bylo vše ztraceno. Atmosféra znatelně zhoustla a většina kolegů se začala nepříjemně ošívat a tvářit se nervózně.

Možná se neměl vracet. Mělo ho napadnout, že jim nebude příjemné, trávit svůj čas s bývalým Smrtijedem, dvojím agentem a vrahem.

V té chvíli Severus ještě netušil, že může být hůř. Kdyby mu alespoň vyčítali jeho minulost, to by zvládnul s klidným srdcem a dokonce by jim i rozuměl. Ale oni se začali překotně omlouvat.

Nechápal, proč se mu omlouvají, proč se na něj najednou usmívají, když to nikdy s přátelským chováním zrovna nepřeháněli, proč ho Rolanda Hoochová poplácala přátelsky po rameni.

Cítil jen tlak. Obrovský tlak. Najednou se všechny výčitky svědomí, které dokázal tak mistrně potlačit, vrátily. Byly zpět a v plné síle. Našeptávaly mu hrozné věci a on naslouchal. A kolegové na něj pořád mluvili, stále a stále!

A najednou se v místnosti rozhostilo šokované ticho. V první vteřině si ani neuvědomil, co se stalo. Pak mu došlo, že ten mužský hlas, který cosi hlasitě vykřikl, patřil jemu. Cítil se tak svázaný, nevěděl, co udělat. Zíralo na něj mnoho párů překvapených očí a on zpanikařil. Ano, věhlasný profesor lektvarů, proslulý svým klidem a chladnou hlavou, zpanikařil.

Otočil se na podpatku, rychle zatáhl za kliku a vydal se pryč. Hábit za ním vlál jako ve větru. A nikdo ho nenásledoval. Nikomu na něm nezáleželo.

Rychle doběhl do svých komnat. Přecházel z jedné strany na druhou a nevěděl, co dál. Odejít? Zůstat? Omluvit se? Dělat, že se nic nestalo?

Sám nevěděl, co vlastně způsobilo jeho výbuch. Ale ten nesnesitelný tlak, který cítil kdesi uvnitř, se v té chvíli uvolnil. Bohužel jen na krátkou dobu. Najednou stál zmateně uprostřed svých komnat a neměl sebemenší ponětí, co bude dál.

Jedním mávnutím ruky si přivolal lahev whisky. Než však stačila lahev dosednout na stůl, ozval se zvuk tříštícího se skla. Cítil se příliš rozrušeně na to, aby dokázal bez potíží používat bezhůlkovou magii. Poprvé od svého uzdravení. Tohle byl velký krok zpět. Celý dnešní den byl velkým krokem zpět.

Došel k prosklené skříňce a vytáhl novou lahev whisky a jednu sklenku. Ani se neobtěžoval uklidit střepy rozházené po zemi a drahý zlatavý mok, který skončil celý na kamenné podlaze.

Jen seděl a přemýšlel. Whisky mu v tom pomáhala jako věrná přítelkyně. Jedna, druhá, třetí sklenka. A pak další.

Za chvíli se mu oči samy zavřely. Už neslyšel, jak mu kdosi zaklepal na dveře. Nevnímal ani tiché prásknutí, se kterým se do jeho komnat přemístila Tinky. Už otevírala ústa, aby mu řekla, že ji posílá ředitelka, když si všimla, že její pán spí hlubokým spánkem. Stačil letmý pohled na místnost a na něj, jak spí v sedě na gauči a i ve spánku se mu na čele rýsují vrásky. Tinky se smutně zamračila, nakrabatila čelíčko a rychle uklidila podlahu. Ještě než se přemístil zpět, přiložila do krbu a přehodila přes něj deku.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mája Mája | E-mail | Web | 22. ledna 2012 v 8:43 | Reagovat

Sakra, Severus má nakročeno k alkoholismu? Doufám, že ho od té flašky někdo odtáhne :-) Ale ta reakce byla divná. Severus by zchladil své kolegy ledovým pohledem, poctil by je nějakou sarkastickou až jedovatou poznámkou a odešel by hrdě s pláštěm vlajícím za sebou :-D Nějak ti v tou špitále změknul :-P

2 Claire Claire | E-mail | 22. ledna 2012 v 9:10 | Reagovat

No, po pravdě jsem čekala, že o spouštěč se postarají až "tupohlavci", ale Severus vlastně nikdy nesnášel přehnané reakce, hlavně ty, které navíc podezíral z neupřímnosti, takže chování kolegů pro něj opravdu asi muselo být peklo a ta netypická reakce se dá snadno pochopit - rychle se všeho zbavit, bez ohledu na jakkoliv upřímná předsevzetí, a to za jakoukoliv cenu.
Nakonec, plášť mu vlál i tak :-D .
Neřekla bych, že kapitola je spíchnutá horkou jehlou, ani "odfláklá", je prostě realistická. Copak mu asi bude Minerva chtít? Uvidíme, co vymyslíš dál :-)

3 Katherine Katherine | Web | 22. ledna 2012 v 14:35 | Reagovat

Májo, alkoholika z něj snad neudělám ;-) Ačkoli se k té lahvince nějak má, co? Ale potřeboval něco na uklidnění. Myslím, že Claire to vystihla, Severusovi vadily právě ty přehnané reakce, tedy přehnané alespoň z jeho úhlu pohledu. A že se na ně tentokrát nepodíval ledovým pohledem a nezchladil je sarkastickou poznámkou, to nejspíš proto, že musel cítit velký tlak, který musel nějak ven, a sarkastická poznámka přeci jen tolik páry neupustí :-) Ovšem maličko nám možná v té nemocnici změknul, ale jen trošku! :D
Claire, taky jsem původně předpokládala s tím, že spouštěčem se stanou ty milé, hodné a chytré dětičky :D Ale nějak se mi ty plány zvrtly. Nakolik neupřímné byly reakce kolegů, kdo ví. Věřím, že takový Kratiknot nebo Prýtová by litovali, jak se k němu chovali zejména během toho roku po Brumbálově smrti. Ale taková Trelawneyová? Noo, kdo ví, ono je těžké odhadovat myšlenky a postoje někoho, kdo je poloviční blázen :D
Díky moc oběma za pěkné komentáře :-)

4 Medy Medy | 24. ledna 2012 v 18:29 | Reagovat

Nádherná kapitola, jinak mě okouzlila Trelawneyová se svojí růžovou aurou (která ale v mém případě byla nazalenalá od zeleného políčka). Ode dneška si můžu dát nohy na stůl a  číst si do dalšího zkouškového povídky v klidu.

Přeju Ti, ať to máš brzy zeleně za sebou a můžeš vymýšlet další Trelawneyové aury.

5 Katherine Katherine | Web | 24. ledna 2012 v 19:56 | Reagovat

Jéé, Medy, to moc gratuluju! :-) Mně čeká ve čtvrtek biofyzika a další týden zápočtový test z modulu buňka, ale pak už by to mělo být všechno, pokud teda nepůjdu na další termín z biofyziky. A pak budu mít blahodárné dva týdny volna a týden lyžařské dovolené. A budu psát a psát a psát a psát! :D Už teď mě to pořád láká, sednout si k počítači a něco tvořit, ale nesmím, internet mám povolený jen o krátkých pauzách :D Díky za komentář a za přání :-)

6 Susan Susan | Web | 2. dubna 2013 v 12:08 | Reagovat

Nedivím se Severusově zmatku a upřímě mě ani nepřekvapila jeho panika. Je mi ho líto. Snažil se a teď je to pryč...nebo ne? Nebo to je jen jeho domněnka? Je těžké znovu začínat a pro něj obzvlášť. Ale já mu věřím :-)

7 Delly Delly | E-mail | Web | 1. května 2016 v 23:00 | Reagovat

Algthuoh I have never taken the time to make a list I totally agree with your top 3 picks, and in that order.  Those were great shows!  I might add Deadwood as number 4…

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama