19. kapitola: Velké stěhování

30. prosince 2011 v 22:22 | Katherine |  Aqua vitae novae
19. kapitolka je tady! Doufám, že jste si všichni užili Vánoce a tak vám ještě přeju, abyste si pořádně užili i zítřejšího SIlvestra, ať už budete doma nebo na nějaké pořádné akci :)
Enjoy!




Severus se hned po hodině s Dennisem vydal na procházku po bradavických pozemcích. Venku bylo sice o poznání chladněji než posledně, ale slunce svítilo a pořád byl ještě poměrně příjemný letní den.

Procházel se, aniž by měl jasný cíl. Na chvíli se zastavil u Černého jezera a jen tak zíral na houpající se vlnky a přemýšlel, ale za chvíli se vydal zase dál.

Šel pomalým krokem kolem Zapovězeného lesa, až došel k Hagridově chajdě. Neměl v plánu se u bradavického šafáře zastavovat, ale Hagrid zřejmě koukal z okna a Severuse si všimnul dřív, než se stačil dát zase na cestu.

"Profesore," zahalekal poloobr hlasitě.

Severus na něj pohlédl trochu s obavou, ale Hagrid se tvářil dobromyslně jako vždycky. To ho mírně překvapilo, Hagrid vždy cítil velkou loajalitu k Brumbálovi a ten rok, který strávil Severus ve funkci ředitele, se k němu nechoval příliš přátelsky. Ale teď už nejspíš věděl, že ho Brumbál sám donutil jej zabít, a tak mu byly všechny hříchy jeho mládí i stáří pro tuto chvíli odpuštěny. Alespoň u Hagrida.

"Dobré poledne, Hagride, jak se vám daří?" zeptal se zdvořile.

"Dobrý, profesore, vždyť to znáte. Posledních pár volnejch chvil, než se sem zase naženou děcka a začnou tropit neplechy. Ale sem rád, že je hrad zase opravenej, předtím to tu vypadalo tak zničený a opuštěný," mávnul rukou k hradu a smutně se pousmál.

Severusovi v té chvíli došlo, co měl společného on, Voldemort, Harry Potter a bradavický šafář. Všichni čtyři považovali Bradavice za svůj domov. Jen Voldemortovi to nezabránilo v tom, aby o pár desítek let později hrad neuvedl se svými nohsledy do dezolátního stavu. Ale teď už bylo vše zase v pořádku. Hrad skutečně vypadal, jako by se tady před pár měsíci žádná bitva nekonala. Jako by se tady nerozhodovalo o osudu světa, tak jak ho známe. Ale tak to bylo správně. Bradavice byly škola a ne žádný památník toho, co se tady onoho červnového dne událo.

"Profesore, chystám se do hradu, Minerva chtěla mou pomoc," přerušil Hagrid tok jeho myšlenek. "Říkal sem si, jestli si se mnou nedáte čaj a nepůjdete se mnou."

Severus opět pocítil překvapení, ale nakonec si řekl, že čaj s Hagridem mu neublíží, a pozvání přijal. Poloobr tedy postavil na čaj a usadil hosta ke stolu. Severus si ihned všimnul, že pod tímtéž stolem leží starý Tesák, který zvednul hlavu, pohlédl velkýma hnědýma očima na profesora lektvarů a spustil dlouhou táhlou slinu na Severusovu botu. Severus obrátil oči v sloup a zavrtěl hlavou, ale nic neřekl a jedním rychlým pohybem ruky odstranil neverbálně slinu ze své boty. Hagrid mezitím něco vyprávěl o opravách hradu, ale Severus ho úplně neposlouchal. Jen občas pokýval hlavou, aby si hostitel nemyslel, že ho vůbec nevnímá. Pomalu dopili čaj, Severus zdvořile, leč rozhodně odmítnul Hagridovy vyhlášené zubylámající kokosové sušenky a vydali se spolu k hradu.

Hned ve Vstupní síni narazili na ředitelku.

"Hagride, děkuji, že jste přišel. Potřebuji, abyste si promluvil s kentaury o Zapovězeném lese. Už od dob té hrozné Umbridgeové jsou naše vztahy trochu napjaté, ačkoli se k nám připojili v Bitvě o Bradavice. Ujistěte se, že budou studenti v pořádku, pokud nám jako každý rok některý z nich do Zapovězeného lesa zabloudí," požádala ho a povzdechla si. Povinnosti ředitelky byly náročnější a obsáhlejší, než si myslela. Netušila, jak to Albus všechno zvládal.

"Paní ředitelko, profesore Snape, pane?" ozvalo se jim za zády. "Tak jsem tady, přesně jak jsme se domlouvaly."

"Slečno Shadowová, dorazila jste brzy," podivila se Minerva překvapeně.

"Popravdě, představovala jsem si to stěhování až příliš jednoduše. Když jsem zjistila, kolik energie mě to bude stát, chtěla jsem to mít už co nejrychleji za sebou," přiznala nová profesorka s úsměvem.

"Dobrá, tak tedy můžeme přikročit k vašemu nastěhování. Hagride, vy víte, co máte dělat. Severusi, vy budete jistě tak hodný a provedete slečnu Shadowovou hradem, poté, co jí ukážu její komnaty, že ano?" zeptala se ředitelka a pohlédla na lektvaristu přísným pohledem, aby ho snad nenapadlo odmítnout nebo dokonce plácnout něco nevhodného.

Pro dnešní den jí zbývalo vyřídit ještě mnoho administrativních záležitostí a tak pomoc svého zástupce potřebovala. A krom toho, proč by se nemohl Severus s novou profesorkou blíže seznámit?

Severusova tvář nejevila sebemenší známky nadšení, místo toho jen stroze kývnul a pokynul rukou směrem k nebelvírské věži, poblíž které se nacházely komnaty nové kolegyně.

Sophie Shadowová mávla hůlkou, její kufry vzlétly a následovaly je na jejich cestě hradem. Pocítila v břiše slabý záchvěv vzrušení. Myšlenka zbrusu nového života ji moc těšila.

Každý by měl dostat šanci začít znovu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mája Mája | E-mail | Web | 5. ledna 2012 v 19:34 | Reagovat

Tak, že by už konečně...? Myslím došlo k nějakému bližšímu seznámení. Copak se dozví špión, ten nejlepší z nejlepších? Nebo bude slečna Stínová tajemná jako tajemnice? :-D
Díky za další kapitolku, nějak jsem se pár dní nedostala ke čtení :-?

2 Creamy Kitty Creamy Kitty | 6. ledna 2012 v 11:55 | Reagovat

Májo, díky za komentář, ty mi to tu zachraňuješ :-) Jinak bych už měla pocit, že nemá smysl psát to dál :-|
Už by mohlo dojít k bližšímu seznámení, že? :D No, snad si budou rozumět, až ji Severus provede hradem :-)

3 Susan Susan | Web | 2. dubna 2013 v 11:21 | Reagovat

Dokonale jsem si představila jak se Minerva na Severuse přísně podívá a on jen zaraženě a vyděšeně polkne načež se velmi ochotně nabídne k procházce hradem. Jo, je to extrém, ale hned mě to napadlo :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama