16. kapitola: Nová posila učitelského sboru

2. prosince 2011 v 22:22 | Katherine |  Aqua vitae novae
16. kapitolu jsem se rozhodla zveřejnit v krásný čas 22:22, když máme dneska 2.12.2011. Vypadá to dobře, ne?
Bradavice netrpělivě očekávají příchod třetího z úchazečů o místo učitele OPČM (nebo mám spíše říct třetí z uchazečů?). Tak uvidíme, jak to dopadne. Enjoy! :)



Jen krátkou chvíli poté, co druhý uchazeč opustil ředitelnu, se ozvalo klepání na dveře. Severus a ředitelka na sebe krátce tázavě pohlédli, jelikož nebylo obvyklé, aby se host ohlašoval sám. To obvykle spadalo do náplně práce chrličů. S napětím a zvědavostí očekávali nově příchozího.

Do místnosti vstoupila mladá žena vysoké postavy, které mohlo být něco málo přes třicet let. Pozdravila a jednou rukou si odhrnula pramen dlouhých hnědých vlasů, které jí spadaly do obličeje a bránily tomu, aby mohl kdokoli spatřit její bystré modré oči, které rozhodně nepostrádaly jiskru.

"Sophie Shadowová, přišla jsem na pohovor kvůli místu učitele Obrany proti černé magii," představila se žena a krátce, ale rázně kývla hlavou na pozdrav. Pak její oči spočinuly na Severusovi. Nejprve se její pohled zarazil a vkradlo se do něj na zlomek vteřiny cosi zkoumavého, pak ale její pohled změknul a ona se mírně pousmála.

Ředitelka si s ní potřásla rukou a pokynula jí, aby se posadila. Severus se ani nepohnul, jen ženu pozoroval. Zaujala ho, o tom nebylo pochyb. Jen si zatím nebyl úplně jist, jaký pocit z ní vlastně má.

"Slečno Shadowová, mohla byste nám prosím říct něco o sobě a také, proč se ucházíte právě o toto místo?" požádala ji Minerva a trpělivě čekala odpověď. Tato žena vypadala schopně, inteligentně a nepůsobila dojmem někoho, kdo se ve svém volném čase zabývá mučením hmyzu. Tato skutečnost jí rozhodně připsala další bod k dobru.

"Narodila jsem se na londýnském předměstí, ale moji rodiče se rozhodli, že po absolvování mudlovské základní školy mě nepošlou do Bradavic. Matka byla původem Francouzska a tak si přála, abych poznala její rodnou zemi. Proto jsem nastoupila do Krásnohůlek a do Anglie jsem se vrátila až po absolvování závěrečných zkoušek. Univerzitu jsem chtěla studovat tady a tak jsem se přihlásila do bystrozorského kurzu. Ten jsem absolvovala jako druhá nejlepší z ročníku. Přijali mě do EBO, elitního bystrozorského oddílu, kde jsem pracovala až do letošního roku," přiblížila jim mladá uchazečka svůj život.

Minerva uznale pokývala hlavou a šlo poznat, že na ni mladá žena udělala dojem.

"Proč?" zeptal se Severus. "Proč jste se rozhodla odejít od bystrozorů?"

"Z osobních důvodů," odvětila a zatvářila se, jako by pro ni tento bod konverzace byl zcela vyčerpán.

Neměla sebemenší chuť zabíhat do detailů. Ovšem to profesora lektvarů zastavit nemohlo. Když si usmyslel, že chce něco vědět, nemohla ho obyčejná strohá odpověď odradit.

"Promiňte, ale měli bychom vědět, zda jste ve své poslední práci měla nějaké problémy, které vás donutily skončit. Jsem si jist, že nechcete změnit obor kvůli finančním podmínkám. Slyšel jsem, že bystrozory neplatí zrovna valně, ale nenechte se mýlit, my učitelé jsme na tom ještě mnohem hůře," křivě se pousmál Severus.

"Nešlo o plat. Ani o problémy v práci, můj bývalý šéf mi dal velmi dobré doporučení. Jen… chci změnit prostředí, nic víc," odpověděla mu a její tvář prozrazovala, že doufá v konec podobných dotazů.

Severus stroze přikývnul a pro danou chvíli se s vysvětlením spokojil. Krom toho zadoufal, že když se objeví nová kolegyně s naprosto zřejmým tajemstvím, kolegové zaměří svou pozornost na ni namísto jeho.

Ředitelka mezitím pozorně sledovala jejich rozhovor a v duchu doufala, že se Severus bude držet zpět a poslední uchazečku neodradí. Ta se ale tvářila nesmírně odhodlaně a nevypadala, že by ji Severusovy otázky nějak rozhodily. Samozřejmě, působila poněkud rozpačitě, když se jí vyptával na něco, o čem očividně nechtěla mluvit, ale jinak se zatím jevila poměrně vyrovnaně.

Minerva si pomyslela, zda je možné, aby to byla pravda. Objevila se tady skutečně schopná uchazečka o místo Obrany? Po předchozích dvou uchazečích bylo obtížné tomu uvěřit.

"Vaše doporučení jsem obdržela dnes ráno soví poštou, udělalo na mě skutečně dojem," ocenila ji ředitelka. "Jen by mě ještě zajímalo, proč jste se rozhodla zrovna pro místo učitelky?"

"Přikládám velký důraz výchově nové generace, zejména v těchto časech. Válka konečně definitivně skončila a jen na nás je, kam se bude naše společnost ubírat dál. Ráda bych se starala o to, aby naše budoucnost, která leží na bedrech našich dětí a studentů, byla co nejpříznivější," odvětila klidně Sophie.
"A krom toho, ráda bych si už konečně užila trochu klidu," přiznala s nepatrným úsměvem na rtech.

"Klidu? Jste si jistá, že jste tady správně? Ti tupohlavci vám nedopřejí ani sekundu klidu, věřte mi," opáčil ironicky Severus, když mu tak krásně přihrála na smeč.

"Myslím, že oproti tomu, co jsem zažila u bystrozorů, to bude procházka růžovým sadem," pousmála se znova, ale tentokrát se do jejího úsměvu vloudila špetka smutku. Ten ale rychle zahnala a s očekáváním pohlédla na ředitelku.

"Dobrá. Já už nemám další dotazy, možná vy, Severusi?" otočila se ředitelka tázavě na svého kolegu.

Profesor lektvarů zavrtěl odmítavě hlavou. Bylo rozhodnuto.

"Kdy můžete nastoupit? Bylo by dobré, kdybyste přijela ještě před koncem prázdnin a seznámila se s kolegy a celkově s chůzí hradu. Předpokládám, že tady budete bydlet? Většina profesorského sboru bydlí na hradě," zeptala se jí ředitelka, ale zároveň dala jasně najevo, že ji moc nepotěší, když nová posila bude jen externí. Zejména proto, jaké s ní měla plány.

"Ano, zařídila jsem si své věci tak, abych se mohla přestěhovat do hradu. Záleží na vás, kdy vám to bude vyhovovat, já se můžu nastěhovat klidně hned zítra."

"Vážně? No dobrá, pověřím domácí skřítky, aby vám přichystaly komnaty. Ale je tady ještě jedna věc, o kterou bych vás ráda požádala."

Sophie tázavě pohlédla na svou novou nadřízenou a vyčkávala, s čím přijde.

"Totiž ráda bych, kdybyste se mohla stát novou ředitelkou nebelvírské koleje. Doposud jsem tuto pozici zastávala já, ale vzhledem k tomu, že od letošního roku budu trávit většinu času v ředitelně, nejspíše by to už nebylo nadále vhodné."

"Mohla bych si to promyslet?" požádala ji Sophie. "V Krásnohůlkách nefunguje kolejní systém a tak vlastně ani přesně nevím, co práce kolejního ředitele obnáší. Stačilo by, abych vám dala vědět zítra?"

"Jistě, ale ve skutečnosti nejde o nějakou velkou zátěž. Ukládala byste příslušníkům nebelvírské koleje tresty v případě, že by porušili školní řád a pomáhala byste jim s jejich problémy, pokud by za vámi s něčím přišli. Studenti ovšem se svými problémy za kolejními řediteli příliš nechodí," odpověděla Minerva rychle a nikomu v místnosti neušlo, že se snaží zbagatelizovat práci kolejního ředitele jen proto, aby jí na to nová posila kývla.

Ta se musela usmát. Ředitelka očividně věděla, jak dosáhnout svého.

Ještě se s ní domluvila na podmínkách svého příjezdu do Bradavic a poté se rozloučila s ředitelkou i Severusem, aby se mohla připravit na zítřejší stěhování.

Ředitelka osaměla se Severusem v pracovně.

"Tak co říkáte?" zeptala se ho s úsměvem. Ji samotnou velmi potěšilo, jak schopně a příjemně nová kolegyně působila. Než ovšem stačil Severus zareagovat, ozvalo se odkašlání.

"Já bych řekl, že jste vybrali skvěle. Ti předchozí dva byli bezpochyby, ehm, zajímaví, ale tahle dáma mě upoutala. Severusi, jsem si jist, že tebe taky, nebo se snad pletu?"

Oba v tom okamžiku pohlédli nad stůl, kde se vyjímal portrét Albuse Brumbála, jenž se na ně právě zubil ze svého rámu, a ústa se mu pohybovala v pravidelném rytmu. I na obraze musel stále cucat ty své citronové bonbony.

Minerva na něj hleděla vskutku s velkým překvapením v očích. Od chvíle, co Brumbála sjela jako malého kluka za to, že nikomu neřekl o Severusově "poslání", příliš se v pracovně neobjevoval. Krom toho od chvíle, co se Severus vrátil do školy, se neobjevil ani jednou. Možná ho trápily výčitky svědomí, možná se s ním ještě nechtěl potkat. Každopádně teď byl tady a způsob, jakým se se Severusem přivítal, Minervu zarazil. Pohlédla na Severuse, který zíral na obraz svým typicky neproniknutelným výrazem a mlčel. Ředitelnou se rozhostilo ticho.

"Minervo, mohla byste nás nechat o samotě?" zeptal se Brumbál a z jeho obličeje se pomalu vytratil veselý výraz, když spatřil Severusův pohled.

Ředitelce se ulevilo. Neměla sebemenší chuť strávit delší dobu v tak rozpačité atmosféře, jaká právě houstla v její pracovně. Než ale opustila místnost, rozhodným hlasem pravila: "Albusi, doufám, že jste nezapomněl na náš poslední rozhovor."

V jejím hlase zazněla i mírná výhružka a Brumbálovi definitivně došlo, že v této věci už nemá Minervu McGonagallovou na své straně. A dokonce uvěřil, že by dokázala obejít všechny prastaré ochrany, které vázaly ředitelské portréty ke stěnám pracovny, a pověsila by ho dolů do žalářů, pokud by se pokusil ještě někdy ovlivňovat Severusův život a manipulovat s ním.

V jejich posledním rozhovoru k němu Minerva nebyla nejpříjemnější. Některé prvky jejího chování Brumbálovi občas dokonce připomněly samotného Severuse. Ředitelka se naučila pravidla hry velmi rychle a z Brumbála už nadále nebyl její spoluhráč. Teď bylo třeba nést si s sebou důsledky svých jednání, ačkoli to přišlo až po smrti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Medy Medy | 3. prosince 2011 v 12:18 | Reagovat

"Krom toho zadoufal, že když se objeví nová kolegyně s naprosto zřejmým tajemstvím, kolegové zaměří svou pozornost na ni namísto jeho."

Báječné Severusi a co když budete mít za chvíli společné tajemství?

2 Katherine Katherine | Web | 3. prosince 2011 v 12:29 | Reagovat

Medy, tvoje úvaha se mi mooooc líbí :D Nicméně neprozradím, zda je správná nebo ne :-) Ale díky moc za komentář ;-)

3 Mája Mája | E-mail | Web | 5. prosince 2011 v 18:44 | Reagovat

Hezký... Moc se mi líbila tato kapitola. Studentka Krásnohůlek a bystrozorka, skvělé... A koukala po Sevíkovi 8-)
Že by se od někud znali? Třeba z nějaké smrtijedské akce? Už zase spekuluji, co? :-P Nechám toho a budu se těšit na další kapitolku.

4 Katherine Katherine | Web | 5. prosince 2011 v 23:44 | Reagovat

Májo, těší mě, že se ti tahle kapitola líbila :-) Je pravda, že po Sevovi koukala, ale spíš byla zvědavá - přece jen pověst našeho Mistra předchází :-) Neznají se spolu osobně. Sophie zná tak maximálně jeho složku z bystrozorské kanceláře :-) Díky za komentář :-)

5 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 4:12 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

6 Susan Susan | Web | 2. července 2012 v 9:20 | Reagovat

Tak tedy Sophie mě záhadným způsobem okouzlila. A ten její problém...nebude se jednant o vztah na pracovišti? No, já jen, aby nemusela za nedolouho odejít i z Bradavic, když uvážíme, jak zaujala Severuse :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama