12. kapitola: Nezvaná návštěva

5. listopadu 2011 v 1:00 | Katherine |  Aqua vitae novae
Dnes jsem se s kapitolou trochu zpozdila, omlouvám se. Ale krom toho, že jsem na tom s časem čím dál tím hůř, mám taky v poslední době problémy s motivací. Sice mě psaní téhle povídky opravdu baví a moc ráda bych ji dokončila, ale najít si na to čas se mi jeví jako téměř nemožný úkol. Proto mě moc netěší, když mi kapitolu okomentuje jediný člověk (ovšem Májo, děkuji ti za komentář u minulé kapitoly, kdyby nebyl, možná bych už propadla depresím :)). Chápu, že jste na tom časově špatně, nejsem na tom o nic lépe, ale zkuste si prosím najít nějakou tu minutku a napište mi něco krátkého, klidně jen dvě tři slova. Jen abych měla pocit, že to má smysl a že vás to stále baví :) Aneb motivace je důležitá a teď ji potřebuju víc, než kdy jindy :) Děkuji. A teď si užijte novou kapitolu :)



Nestihl si ještě ani pořádně odpočinout po své dopolední procházce, když se ozvalo klepání na dveře. Vážně by očekával, že aspoň o prázdninách tady bude mít chvilku klidu. Ale ostatní profesoři se už asi doslechli, že je zpátky, a tak se sem na něj teď budou jeden po druhém chodit dívat jako na exotické zvířátko v zoo.

Došel tedy otráveně ke dveřím, připravený na neupřímné žvásty o tom, jak všechny těší, že se vrátil, a otevřel. Dnešní den ale očividně přál překvapením. Před ním stáli Potter s Grangerovou a zubili se na něj tím svým podivným nebelvírskými způsobem. Už podruhé dnes zůstal beze slova překvapeně civět. Jak nezvyklé pro nejvýřečnějšího bradavického profesora.

"Dobrý den, pane," pozdravili ho unismo a hned se hrnuli dál. Přesněji řečeno Potter se hrnul a Grangerová házela na svého bývalého profesora omluvné pohledy, zatímco si to kráčela hned za Potterem.

"Přišli jsme se zeptat, jak se máte. U Hagrida jsme potkali Dennise a ten povídal, že už jste zpět," pravila Hermiona a posadila se bez vyzvání po Potterově způsobu na gauč.

Severus je stále poněkud konsternovaně následoval. Posadil se naproti nim a mávnutím ruky přivolal sklenku a lahev whisky. Jelikož nikdy moc návštěv nepřijímal, nacházela se v jeho pracovně sklenka jen jedna. Proto musel nejprve použít kouzlo, aby se sklenky zmnožily.

"Dáte si vodu, whisky nebo něco jiného?" zeptal se jich, jelikož to bylo to jediné, co ho v této chvíli napadalo. Vážně netušil, o čem si s nimi povídat nebo proč vlastně přišli.

"Vodu," odpověděli oba unismo.

Copak Nebelvíři pořád mluví takhle? Tohoto zajímavého jevu si nikdy nevšiml, nejspíš proto, že v jeho hodinách si málokdo dovolil mluvit bez vyzvání a on nikdy nevyzýval více lidí najednou. Pravda, téměř jediní lidé, kteří si dovolili vyrušovat a mluvit bez vyzvání, právě seděli v jeho pracovně.

Nalil jim tedy vodu a sám sobě whisky. A taky proč ne. Sice bylo teprve poledne, ale začínalo být nad slunce jasné, že tuhle návštěvu bez špetky ethanolu v krvi nepřežije. Ti dva od něj snad očekávali nezávaznou konverzaci, jak děsivé!

"Dneska je venku vážně hezky, že?" zeptal se Potter mírně nervózně.

"Přišli jste, abyste si se mnou povídali o počasí?" povytáhl Severus své černé obočí a zadíval se na chlapce pronikavým pohledem.

"Vlastně jsme se dnes do hradu zastavili, abychom si s paní ředitelkou domluvili soukromou výuku posledního ročníku. Za vámi jsme přišli, abychom zjistili, jak se máte a zda už se cítíte lépe," odpověděla rychle Hermiona.

"Jistě, že se cítím lépe. Jsem zdravý už dlouho, jen léčitelům trvalo, než to uznali," zavrčel.
"Soukromou výuku? Nebudete navštěvovat normální hodiny jako ostatní smrtelníci?" zeptal se mírně ironicky.

"Všichni lidé, kteří loni nemohli z pochopitelných důvodů dokončit školu a složit OVCE, dostali letos šanci zařadit se do letošního sedmého ročníku, tak jako to udělali třeba Neville Longbootom nebo Lenka Láskorádová. Druhou možností bylo získat individuální plán, pro který jsme se rozhodli my," vysvětlila Hermiona.

"Snažíte se mi říct, že ještě rok tady budu vídat Longbootoma?" zeptal se Severus znechuceně a maličko zděšeně zároveň.

"Neville už na lektvary nechodí, buďte bez obav, pane profesore," uchechtl se Harry.

"Navíc se zbavíte i nás, máme dohodnuté studium formou konzultací, což znamená, že se budeme učit sami a do školy zavítáme pouze tehdy, pokud nám nebude něco jasné a budeme potřebovat pomoc od některého z profesorů," dodal ještě a v jeho očích se spokojeně zablýsklo.

"Perfektní. Škoda jen, že studium formou konzultací nevyužívá i zbytek školy," posteskl si sarkasticky Severus, ale v duchu musel přiznat, že po těch dvou měsících v nemocnici se snad těší i na učení všech těch tupohlavců.

"À propos, tak mě napadá, kde vlastně máte pana Weasleyho? Nemohl jsem si nevšimnout, že část vašeho slavného nebelvírského tria chybí. On snad nemá v plánu pokračovat ve studiu?"

"Ron dnes nemohl přijít, má nějakou schůzku. Po smrti Freda pomáhá Georgeovi s firmou. Po absolvování OVCÍ se chce už naplno věnovat Kratochvilným kouzelnickým kejklím, jen večerně si možná dodělá KUMU," odpověděla mu Hermiona s mírně zamyšleným výrazem ve tváři.

"KUMU? Kouzelnickou Univerzitu Managementu a Účetnictví? Na to bych pana Weasleyho netipoval," odvětil překvapeně Severus. Tahle univerzita měla pověst poměrně značně nudné školy. A jelikož se Ronald Weasley už od prvního ročníku zaplétal do Potterových nebezpečných dobrodružství, očekával, že by pro něj taková škola nebyla příliš zajímavá.

"Válka změnila životy mnoha lidem, pane profesore," připomněla mu Hermiona. Na chvíli se odmlčeli, ale když viděla tázavý výraz na Snapeově tváři, rozhodla se své vysvětlení rozvést.

"Ron samozřejmě viděl svůj život v trochu jiných barvách, i když jasnou představu nejspíš zatím neměl, jak ho znám. Po Fredově smrti ale bylo potřeba pomoci Georgeovi a Ron usoudil, že to je práce pro něj. Rozhodl se, že se postará o administrativní záležitosti firmy, zatímco George se bude zabývat vývojem nových produktů. George ale nevypadal, že se ze smrti svého dvojčete otřepe, a tak se k nim přidal ještě Lee Jordan, který se teď snaží pomoci nám ostatním vrátit George zpět do normálního života."

"A co vy?" zeptal se Snape.

"My?" opáčila Hermiona.

"Říkala jste, že válka změnila životy mnoha lidem. Jak změnila ty vaše?" přiblížil svou otázku.

"Nevím. Můj asi nejvíce v tom, že už nejsem tak naivní. Vidím svět jinak, než předtím. Budoucnost mi ale nezměnila tak jako Ronovi nebo Harrymu, vždycky jsem měla v plánu vystudovat Přeměňování a jednou ho třeba učit."

"Vám válka změnila budoucnost, pane Pottere?" obrátil se na Harryho a v jeho otázce nebyla ani špetka sarkasmu. Pro tentokrát jen čistý zájem.

"Měl jsem v plánu stát se bystrozorem, pane," odvětil chlapec.

"To si ještě pamatuji, teď už to snad v plánu nemáte? Proč?"

"Válka skončila a můj úkol s ní. Teď už chci žít klidný život obyčejného člověka. Samozřejmě bych si přál, aby lidé zapomněli, kdo jsem, a chovali se ke mně jako ke každému druhému, ale to se mi bohužel nesplní. Ale ten obyčejný život mít můžu."

"A co chcete dělat po škole? Nebudete pokračovat ve studiu?"

"Ale ano, jen ne v kurzu pro bystrozory. Mám v plánu studovat Obranu proti černé magii a možná jako vedlejší obor lektvary, ačkoli tím si ještě nejsem jist."

"Lektvary?" zeptal se Severus překvapeně a jen tak tak dokázal ve svém tónu potlačit záblesk zděšení. Harry Potter sice nebyl v lektvarech tak otřesný jako Neville Longbootom, ale že by v nich zrovna vynikal, to se tedy říct nedalo. Potter jako lektvarista, který by nedej Merlin pracoval třeba v lékárně, to bylo něco, co si Severus nechtěl a snad ani neuměl představit.

"Když jsem se oprostil od naší vzájemné nenávisti, zjistil jsem, že mě lektvary docela baví. Je to uklidňující, člověk si docela vyčistí hlavu, když se musí soustředit jen na to, aby neudělal chybu v postupu. Míchal jsem je celé léto pro Weasleyovy i ostatní přátele. Spousta lidí potřebovala třeba Lektvar potlačující následky Cruciatu nebo i obyčejný Bezesný spánek. Nejsem v tom tak hrozný, pane, možná jsem zdědil špetku talentu po své matce," uculil se Harry sebevědomě.

"V to bych ve vašem případě dvakrát nedoufal," zavrčel Severus, ale opět v jeho hlase nezazněla žádná zloba. Harry se usmál.

"Dobrá, nikdy nebudu v lektvarech excelovat jako vy. Ale když mi nikdo nestojí za zády a neděsí mě, vážně nejsem tak špatný."

"Myslíte mě?" zeptal se vážně profesor.

Harry se pousmál, protože odpověď na tuto otázku byla zcela zřejmá všem třem lidem v této místnosti. Pak se stalo něco nevídaného. Severusi Snapeovi přeběhl přes tvář úsměv.

Ještě chvíli si nezávazně povídali a napětí, které Severuse svazovalo na začátku jejich návštěvy, se poměrně rychle rozpustilo. Pak se Harry s Hermionou zvedli s tím, že mají ještě nějaké vyřizování, rozloučili se a odešli. A Severus Snape si po dlouhé době uvědomil, jak je příjemné, mít si s kým popovídat. I kdyby to měli být dva Nebelvírští se sebedestruktivními sklony.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Medy Medy | 5. listopadu 2011 v 13:54 | Reagovat

Povídku jsem si hned přečetla, stejně jako předchozí díly. Líbí se mi to, jak se o něj starají převážně nebelvírští, že by mimo záchrancovského komplexu měli i jeden zaměřený na samaritánství?

2 Mája Mája | E-mail | Web | 5. listopadu 2011 v 13:59 | Reagovat

Tak tentokrát se pořádně rozepíšu :-) Jestli mám být opět jediná komentující, tak ať to stojí za to :-D
Nejdřív drobná chybička: Lenka Láskorádová je o rok mladší než Harry, byla v ročníku s Ginny, takže dokončuje sedmý ročník normálně. Tedy pokud neopakuje svůj šestý ročník...
***napětí, které Severuse svazovalo na začátku jejich návštěvy, se poměrně rychle rozpustilo.*** Že by se rozpustilo v té whisky? :-D
*dva Nebelvírští se sebedestruktivními sklony* mě na závěr velmi pobavili, vtipný puntík za milou a zábavnou kapitolou. Díky :-)

3 Katherine Katherine | Web | 5. listopadu 2011 v 18:27 | Reagovat

Medy: Myslím, že Nebelvírští jsou dost zvláštní odrůda lidí (stejně jako Zmijozelští) - vidím je jako hrozné idealisty, kteří prostě nepřestanou chtít lepší svět. A k tomu prostě záchranný i samaritánský komplex patří :D Na druhou stranu by jim to člověk skoro mohl závidět, že o ty ideály nějak ne a ne přijít :-) Ony jsou ideály důležité... Díky za komentář! :-)
Májo: Jeeej, máš samozřejmě pravdu. Jak nad tím tak uvažuju, já sice beta-readera nepotřebuju proto, že bych dělala gramatické chyby, ale spíše kvůli tomu, že pro nedostatek času píšu ve stresu a už si to po sobě nečtu, a potom dělám faktické chyby. Máš samozřejmě pravdu, Lenka je spolužačka Ginny, musím ji smazat :-) Díky moc za upozornění! :-) Že se Severusovo napětí rozpustilo ve sklence whisky, to se vůbec nedivím. Ono se v tom ethanolu všeobecně velmi dobře rozpouští všechny negativní emoce a pocity. Jen to člověk nesmí dělat denně :D Ale neudělám z něj alkoholika, nebojte :D Děkuju za komentář :-)

4 Mája Mája | E-mail | Web | 6. listopadu 2011 v 10:03 | Reagovat

Místo Lenky, tam můžeš dát Deana Thomase. Ten taky do školy nechodil. Nebo Justin Finch-Fletcher. To byli čistokrevní mudlorození v Harryho ročníku. :-)

5 Katherine Katherine | Web | 6. listopadu 2011 v 10:11 | Reagovat

To je pravda, Lenka byla nahrazena Deanem :-)

6 Medy Medy | 6. listopadu 2011 v 19:14 | Reagovat

Stejně mám pocit, že ve všech povídkách, kde si lidé dodělávají 7. ročník, se nepočítá s těmi o ročník níž, kteří taky nechodili do školy nějaký čas, třeba Lenka od Vánoc, Giny od Velikonoc a možná těch šesťáků je i víc.

7 Katherine Katherine | Web | 6. listopadu 2011 v 21:38 | Reagovat

Medy, to je vlastně taky fakt. Budou si holt muset chudáci ten 6. ročník dodělat a taky ztratí rok, tak jako sedmáci. A nebo, když jde jen o jeden semestr, se udělá jiný výukový plán a nahustí se jim to všechno do sedmého ročníku? Abych pravdu řekla, moc jsem nad tím nepřemýšlela, ale něco mi říká, že do budoucna budu muset, pokud chci, aby se tam Ginny a hlavně Lenka mihly :-)

8 Susan Susan | Web | 21. června 2012 v 11:39 | Reagovat

Jo, tak tohle by stálo za to vidět na živo. Severus a nenucená konverzace s POtterem. Parádní :D Těším se, až se objeví Lenka - mám ji děsně ráda :-)

9 Katherine Katherine | Web | 24. června 2012 v 12:58 | Reagovat

Lenka, uff, jak ji mám ráda, tak se v téhle povídce zatím (40 kapitol) vůbec neobjevila! Nevím proč, asi se mi zatím nehodí do krámu. Ale později, kdo ví :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama