Nebezpečné vábení nejmenovaného časopisu

28. září 2011 v 0:00 | Katherine |  Jednorázové povídky
Nazdar, mí milí čtenáři a čtenářky! :)
Tak jsem se zase rozhodla přidat nějakou tu jednorázovku, snad se bude líbit :)
Říkala jsem si, zda na ni nemám uvalit nějaké to věkové omezení, ale vy už jste všichni "velcí", že ano :P




Severus Snape se rozhlédl svýma pronikavýma očima po třídě. Kolegové ho sice na každé poradě chválili a obdivovali za to, že v jeho hodinách nevládne žádný šum ani hluk, přesto si ale každý den všímal, že k plné pozornosti ty tupohlavce prostě donutit nedokáže. Stačilo se pozorněji rozhlédnout okolo.

No jistě, Potter si na papírku dopisuje s Weasleym, Finnigan se pitvoří na Patilovou, jako by doufal, že na ni takovými trapnými obličeji udělá dojem, Longbootom je jako obvykle mimo a soustředí se akorát tak na to, aby jeho obličej vyjádřil co nejdokonalejší směsici vyděšenosti, zoufalství a bezradnosti a Thomas si čte něco pod lavicí. Tak moment, on si čte?! Tak to už je vrchol i na tyhle drzé Nebelvíry! Jejich lektvary jsou absolutně zoufalé, ale oni se stejně stále rozptylují takovými hloupostmi, místo aby se soustředili.

"Pan Potter a pan Weasley přicházejí o dvacet bodů za to, že nejsou schopni nechat si svou milostnou konverzaci na přestávku. Dvacet bodů za každého!" oznámil Snape nebezpečným hlasem a jemně mávl hůlkou, načež jejich pergamen vzlétl do vzduchu, začal hořet a popel posypal jejich hlavy.
"Pane Finnigane, vám strhávám deset bodů za to, jak pitomě se tváříte. Tohle je snad příliš trapné i na příslušníka Nebelvírské koleje."

"Pane Longbootome, váš lektvar je ubohý, jako ostatně obvykle. Seberte si věci a vypadněte z mé třídy, ať můžu alespoň pro jednou ve sborovně říct, že vaší vinou dnes nic neshořelo ani nevybuchlo. Rovněž přicházíte o patnáct bodů za to, jak nemožně neschopný jste."

"A konečně vy, pane Thomasi," zašeptal Snape výhružně, když k němu pomalu došel, "Co to tady máte tak zajímavého, že to v důležitosti předčí dokonce i hodinu lektvarů? Sem s tím!" zvedl hlas, mávnul rukou a časopis mu v ní téměř okamžitě přistál. Když spatřil, s čím má co do činění, ústa mu roztáhl nepříjemný úsměšek.

"Ale pane Thomasi, uvědomujete si, že kouzelnické pornočasopisy jsou určeny pouze pro dospělé kouzelníky? A to vy podle mě určitě nejste, nebo snad navštěvujete pátý ročník, protože jste propadl? O tomhle budu muset uvědomit ředitelku vaší koleje. Ovšem trest vám uložím já, jelikož to byla má hodina, kterou jste nestydatě ignoroval, zatímco jste si prohlížel nahotinky. Od teď se budeme vídat každý večer během následujících dvou týdnů. Něco mi říká, že má soukromá laboratoř potřebuje důkladně vyčistit a mé zásoby protřídit a označit. Nudit se rozhodně nebudete. A krom toho vám strhávám ještě třicet bodů, za vaši neskutečnou drzost. Chápal bych, kdybyste si dovolil vytáhnout tohle u některého z mých kolegů, ale zrovna u mě… Asi máte sebevražedné sklony, že? Musím vám pogratulovat, dnes jste překonal dokonce i Pottera!"

Profesor lektvarů se rozhlédl po své třídě. Nebelvírští se tvářili mírně otráveně, nejspíš si už spočítali, o kolik bodů dokázali svou kolej připravit během jediné hodiny lektvarů. Zmijozelským naopak hrály na tvářích pobavené úšklebky.

"Sbalte se, ať už vás tady nevidím. Příští hodinu si napíšeme test, mimo jiné i z dnešního učiva, tak jsem moc zvědavý, jak dopadnete, když očividně nemáte zapotřebí dávat pozor," oznámil jim Snape se škodolibým úsměškem a sledoval, jak jeden tupohlavec po druhém opouští jeho učebnu.

Konečně byli všichni pryč. Severus Snape se zatvářil velmi potěšeně, když si uvědomil, že tohle byla dnes jeho poslední hodina a že má volné celé odpoledne. Miloval pátky!

Sesbíral si své věci a vydal se rázným krokem ke svým komnatám. Naštěstí se nacházely jen kousek od učebny lektvarů. Ostatní profesoři nechtěli ve sklepení učit ani bydlet, ale on byl spokojený. Měl tady svůj klid. A kromě toho byl relativně blízko své koleji, aby mohl zasáhnout, kdyby Zmijozelští něco vyváděli. Sice se o něm říkalo, že jim silně nadržuje, ale on si jen nechával jejich potrestání do soukromí. Jen málokdy udělil někomu ze Zmijozelu školní trest nebo sebral body, když byl v blízkosti přítomen někdo z cizí koleje. Zmijozelové si odjakživa vyřizovali své záležitosti jen mezi sebou.

Když vešel do svých komnat, jeho první cesta vedla ke gauči. Posadil se, věci si položil na malý konferenční stolek stojící před ním a mávnutím hůlky si přivolal sklenici vody. Obvykle si dával pravou irskou whisky, ale přece jen nebyly ještě ani tři hodiny odpoledne a jak je známo, gentleman nepije před desátou! Uchechtl se, když si představil, jak by se na tohle tvářili lidé, kteří ho znají. Severus Snape jako gentleman! Geniální vtip.

Sáhl po věcech z vyučování, aby si je mohl roztřídit. Nikdy neměl rád nepořádek. Někdy na jeho stole sice panoval, zejména když se věnoval svým lektvarovým výzkumům, ale on sám tyhle stavy nazýval organizovaný chaos. Pokud však měl dostatek času, dbal na to, aby měl všechny věci na svém místě.

Z hromady jeho pergamenů a učebnic však vykukovala barevná obálka. Vytáhl ji, aby zjistil, co tak barevného se mu mohlo zatoulat mezi jeho věci, a objevil časopis, který zabavil Deanu Thomasovi. Přepadla ho chuť prohlédnout si ho. Nikdy si takové plátky nekupoval, vlastně jediné, co si předplácel, byl magazín Lektvarista. Neobjednal si ani Denního Věštce, jelikož většinu článků považoval jen za výmysly a polopravdy psané na objednávku.

A teď tady před ním ležel tenhle časopis. Rozhodl se, že nebude nic špatného na tom, když si ho prolistuje. Přece by měl vědět, zda tam ten pitomý nebelvírský výrostek nemohl spatřit něco morálně závadného, jak by řekla Minerva. A koneckonců, je taky jen muž!

S těmito myšlenkami se ještě pohodlněji uvelebil na gauči, uchopil časopis a začal listovat.

Několik prvních stran zaujímala jakási blonďatá čarodějka. Ne, že by nebyla pěkná, to ano, ale fotky na něj působily poněkud jednotvárně. V redakci tomu mohli dát trochu zajímavější nádech.

Další stránky už působily poněkud ostřejším dojmem. Majestátně se na nich rozvalovala krásná brunetka, jejíž vnady byly více než obdařené a její hůlka… neposedná. Severus se musel pousmát, tohle už vypadalo o poznání zajímavěji, než začátek.

Na dalších stranách už na pohyblivých fotografiích skotačily dvojice i trojice. Jeden z aktérů mu však byl něčím povědomý.

Proboha, nebyl tohle Lupin?! U Merlina, ten zavšivený vlkodlak si tam dovádí, jako by byl ještě malé štěně!

Severus Snape časopis štítivě odhodil na stůl a otřepal se. Brr, na tohle se přece nemohl dál klidně dívat. Tak Lupin nafotil pornosnímky! Kdo by to do něj byl řekl? Z té jejich party byl odjakživa ten nejslušnější a nejsvatější. Ale na druhou stranu to bylo logické. Jako vlkodlak nemohl sehnat skoro žádnou práci a tak pro svou obživu něco udělat musel. Jenže tohle? Fuj, až teď si uvědomil, že když měl tenhle časopis Thomas, určitě ho ukázal i zbytku ročníku, což znamená, že si všichni pěkně prohlédli svého bývalého profesora Obrany proti černé magii v těchto kompromitujících pozicích. Jak ponižující! Snad mu bylo toho vlkodlaka i trochu líto. Člověk by si měl udržet určitou hrdost.

Na druhou stranu, Lupin tam vypadal, že si to užívá. Kdy jindy měl asi jako vlkodlak šanci zadovádět si se dvěma mladými holkami najednou? Leda by to byly masochistky toužící po poškrábání a pokousání divokým zvířetem.

Najednou se zadíval znova na časopis, který před chvílí odhodil. Lákalo ho to, chtěl si ho doprohlížet až do konce.

Nalistoval si tedy stránku, kde skončil, a naposledy se zadíval na svého starého známého. Musel uznat, že Lupin nemá na svůj věk špatnou postavu. Nějaké ty svaly by se na něm našly, nejspíš z toho, jak si každý měsíc při úplňku zaběhne svůj lesní maratón. Kdyby nebyl vlkodlak, ženy by o něj určitě ještě pořád měly zájem.

Severus otočil stránku a definitivně přestal myslet na Lupina. Z následujícího listu na něj shlížela mladičká modrooká lolitka, která musela teprve nedávno oslavit své sedmnácté narozeniny. Připadala mu dokonce povědomá, ale nenapadalo ho, odkud by ji mohl znát. Každopádně nebyl to její mladistvý vzhled, co ho zaujalo na první pohled. Jediné, co měla mladá dívčina na sobě, byl bradavický hábit, letmo přehozený přes ramena. Severus se orosil. Nikdy by na své studentky takto nepomýšlel, ale teď musel uznat, že nahá dívka v bradavickém hábitu byla zatraceně sexy. Když se trochu zavlnila, mohl spatřit mrzimorský odznak. U Merlina, už věděl, kdo to je! Tahle mrzimorská studentka loni s odřenýma ušima prošla u NKÚ a rozhodla se dál nepokračovat. Jeannie Jacobsová. Tak takhle končí studenti, kteří nedokončí školu? Možná by měl tenhle časopis ukázat všem těm tupohlavcům, aby se poučili. Nebo raději jen dívkám. Tušil, že chlapci by z toho nepochopili, co jim tím chtěl říct. On sám měl problém racionálně myslet, když shlížel na tyto fotografie. Raději otočil stránku. Tohle si nechá na večer.

Další strany ho už příliš nezaujaly. Nejspíš mělo jít o nějaký mudlovský speciál, protože se fotografie nehýbaly a nahé dívky a ženy se tam válely po autech. Jelikož se o auta nikdy nezajímal, nedokázal ani posoudit, zda šlo o nějaké dražší vozy. Ale fotky mu připadaly nudné a bez nápadu.

Překročil tedy k poslednímu dvojlistu. Rubrika "Slavné osobnosti bez cenzury" mu slibovala konečně zase kouzelnické fotografie nějaké celebrity. Zamyslel se nad tím, že by moc rád viděl v této rubrice Priyu Preetovskou, nesmírně krásnou a známou lektvaroložku, se kterou se potkával na všech konferencích, ale která se k němu bohužel chovala poněkud odměřeně. Pravda, nebyl sice krasavec jako ti, kteří ji obvykle doprovázeli, ale minimálně neměl v hlavě jen listy blábolivé kapusty tak jako oni.

S nadějí otočil stránku. To, co v následující vteřině spatřil, ho vyvedlo z míry natolik, že dokázal jen vykulit oči a zírat. Z časopisu na něj lascivně pomrkával Albus Brumbál, oblečený jen do světle modrého průsvitného síťovaného hábitu s fialovým chlupatým boa přehozeným přes stará vrásčitá ramena.

Severus Snape byl v šoku. Jako přikovaný seděl a vykuleně zíral na ty šokující fotky. Po chvíli se mu naštěstí vrátila duchapřítomnost a tak vyskočil, vytrhl poslední stránky a vhodil je do ohně svého krbu. Časopis pak pro jistotu odhodil co nejdál od sebe, kdyby se v něm náhodou schovávalo ještě něco. Třeba nahá McGonagallová nebo obnažený Kratiknot.

Pak se posadil. Chvíli jen tak seděl a zíral před sebe. Jako Smrtijed už toho viděl opravdu hodně, ale tohle… Tohle bylo moc i na něj. Proboha, jak teď má asi tak jít na večeři, aniž by při pohledu na svého nadřízeného nevrátil celý obsah svého žaludku zpět do talíře?

"Tinky!" zavolal po chvíli svou osobní skřítku. "Dnes mi přineseš večeři sem. Vlastně mi sem teď nějakou dobu budeš nosit všechna jídla. Ve Velké Síni mě teď dlouho nikdo neuvidí!"

Znova se konsternovaně posadil na pohovku a otřepal se. Fuj, tuhle představu už z hlavy nikdy nevymaže. Leda by si půjčil od Brumbála myslánku a té myšlenky se zbavil. Moment, od Brumbála?! Nikdy!

Severus Snape byl nucen nalít si vrchovatou sklenku whisky. Tahle situace vyloženě vyžadovala alkohol. Spoustu alkoholu.

Mezitím, co ve svých soukromých komnatách profesor lektvarů spěšně dopíjel lahev whisky, prohlížel si zálibně bradavický ředitel jistý časopis, který právě to ráno obdržel přímo od šéfredaktora.

"Vypadám tam dobře, zejména bez toho hábitu, jen s přehozeným boa," zamyslel se Brumbál s úsměvem a nechal si svou skřítkou namíchat jeden Cosmopolitan, aby ty vydařené fotografie oslavil.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Linee Linee | 28. září 2011 v 15:32 | Reagovat

Katherine, to je skvělý! :-D Když Severus přišel, na to, že si Dean neco čte, říkala jsem si, že to bude "něco nemravného" a taky že ano :-) Mistrovo zjištění "Proboha, nebyl tohle Lupin?" mě totálně zbouralo. :D A odhalený brumbál byl třešnička na dortě :-) Myslím, že Severus bude mít doživotní trauma. Ještě štěstí, že Minerva s Kratiknotem v časopise nebyli, to už by taky nemusel rozdejchat. :-) I když o spoustu skleniek tvrdého alkoholu později by mohl mistr dojít k závěru, že nafotit pár fotek do jistého časopisu není zas tak špatný nápad 8-)
Moc se ti to povedlo, jak typická hodina lektvarů, tak Severusovo přemýšlení nad Lupinem a závěrečné vhození Brumbálových fotek do krbu. Vážně zbožňuju tvého Severuse :-D

2 Katherine Katherine | Web | 28. září 2011 v 15:40 | Reagovat

Linee, jsem moc ráda, že se ti to líbilo :D Severus asi doufal, že se po těch mnoha sklenkách alkoholu propije k "oknu" a nebude si nic z toho pamatovat. Ale tak hodná já na něj nebudu, ačkoli ho zbožňuju, a tak pochopitelně nezapomene na nic z toho odpoledne (ačkoli to už v povídce není, jen v mé hlavě :D ). Že by Sev sám nafotil nějaké odvážnější snímky? Což o to, představa je to pěkná, ale myslím, že je na to příliš konzervativní :-? :D
Díky za komentář ;-)

3 Linee Linee | 28. září 2011 v 17:21 | Reagovat

Ubohý Severus :D Snad se studentíci poučili a už nebudou nic podobného číst během lektvarů. Ze Severuse by se ještě mohl stát alkoholik :-D Předpokládám, že Nebelvír teď přijde o spoustu bodů, než mistr překousně Brumbála pouze s boa. Nejlepší na tom je, že Severus nemůže říct Brumbálovi ani slovo, protože by se to neobešlo bez "Severusi, chlapče, netušil jsem, že odebíráš tento časopis" :-)
Věřím, že by si Severus před fotoaparátem dobrovolně nerozepl byť jediný knoflík na tom svém černém hábitku. To jenom já bych nějaké ty odvážnější fotky našeho lektvaristy ráda viděla :-D

4 Katherine Katherine | Web | 28. září 2011 v 19:00 | Reagovat

No rohodně nepochybuj o tom, že Nebelvír přijde o mnoho bodů! Podle odečtených nebelvírských bodů by se dal sestavit graf Severusovy nálady :D
Co se týče těch fotek, možná by stačily v tom černém župánku, aby si člověk případně nezkazil iluze :D

5 Linee Linee | 28. září 2011 v 19:38 | Reagovat

To je pravda :-D No, rozhodně bych nechtěla chodit no Nebelvíru :D Tak jo, černý župánek by stačil :D

6 Katherine Katherine | Web | 1. října 2011 v 21:13 | Reagovat

Jistě :-) Nebuďme přehnaně náročné :-P On by Severus i v tom župánku vypadal dost exoticky :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama