3. kapitola: Rekapitulace, část II.

9. srpna 2011 v 0:05 | Katherine |  Cesta dál
Tak, milí čtenáři, dneska postoupíme v příběhu dál, k druhému dílu třetí kapitoly Cesty.
Severus pod taktovkou Lily pokračuje v rekapitulaci svého života a svých činů.
Za beta-read vděčím Monique.




Na hladině studánky se objevil obraz velmi mladé dívky, které nemohlo být ještě ani šestnáct let. Ležela v rozsáhlém sklepení na kamenné zemi. Její tělo bylo poseto velkým množstvím ran, modřin a otoků. Na cárech oblečení, které už skoro nic nezakrývaly, byly krvavé stopy. Tentokrát ale bylo něco jinak. Severus nesledoval děj z vrchu, jako v předchozím případě, nýbrž z dívčiny perspektivy.

Z vrchních pater se ozývalo bujné veselí. Mužské hlasy ryčely, bylo znát, že celé osazenstvo Malfoy Manor je už slušně pod obraz. Tušila, že za chvíli ji nechají jako vždycky předvést nahoru, aby pobavila návštěvu. Při tom pomyšlení se mírně zachvěla. Vtom ryk z horních pater utichl.

"Severusi," uslyšela rozléhající se hlas pána domu. "Nečekal bych od tebe, že se zastavíš na našem skromném večírku. Ty se přece nikdy nenecháš zlákat zábavou, jsi nad to nejspíš příliš povznesený." Tón Luciuse Malfoye zněl tak arogantně, až bylo jisté, že má nově příchozího urazit.

"Luciusi," pozdravil nový host odměřeně. "Nejsem tady kvůli zábavě, přišel jsem pro ty plány Ministerstva, které si náš Pán vyžádal. Laskavě mi je předej a já zase půjdu. Nerad bych byl u toho, až se Narcissa vrátí domů a uvidí, jak se jí po podlaze válejí tahle opilá prasata."

"Narcissa, můj milý příteli, mi nemá co mluvit do toho, jak trávím čas se svými hosty. Ona pozvaná nebyla, tohle je čistě pánská jízda. I když," zamyslel se pán domu, "za chvíli sem mezi nás pozveme naši vzácnou návštěvu, která prozatím čeká dole. Nechceš se trochu pobavit, Severusi? Jak říkám, čerstvé masíčko, přede mnou nepoužité."

"Nemám zájem, Luciusi," odmítl muž ještě odměřenějším hlasem, než před chvílí.

"Ale copak copak, Snape, nefunguje ti nářadí? Nebo snad nemáš chuť na křehké dívčí masíčko? Dal by sis raději chlapečka?" provokoval Malfoy a z vrchu se opět rozezněl pobavený ryk opilých Smrtijedů. Malfoy ale ještě nehodlal přestat. "No, chlapečka asi ne, že? Ještě si pamatuju, jak jsi na škole běhal jako mlsný pes okolo té nebelvírské šmejdky. Máš snad někoho, o kom nevíme? Pán Zla by se určitě rád dozvěděl, kdyby si jeho věrný služebník někoho našel. Pročpak nám ji tajíš? Je snad ošklivá? Bojí se lidí? Nebo je to snad další šmejdka? To by našeho Pána nepotěšilo, Severusi." dráždil ho dál pán domu.

"Nic z toho, prostě jen nemám chuť na něco, co už jsi přede mnou používal ty, příteli!" odsekl Snape a jízlivost téměř odkapával z každé slabiky.

"Zas tak použitá není. Pojď se na ni alespoň podívat, když se ti zalíbí, můžeš si ji nechat. Já ti mezitím najdu ty mapy pro Pána. Nejsem já dneska ale velkorysý? Své děvky většinou nikomu darem nedávám." Na to se Smrtijedi opět rozeřvali smíchy a začali skandovat: "Děvku, děvku, děvku!"

Jeden z nich si dokonce ve snaze vyhecovat ho dovolil popíchnutí: "Copak, Snape, nevíš, jak na to? Nebo se bojíš?"

To už bylo na hosta asi příliš. Dívka uslyšela rázné kroky vedoucí ke dveřím od sklepení a odměřený chladný hlas: " Za chvíli chci mít ty mapy tady dole, Luciusi. Nehodlám se tu nijak zdržovat."

"Bav se, příteli, odzkoušet si ji můžeš klidně u nás ve sklepení, ty si stejně na pohodlí a luxus moc nepotrpíš…" odvětil blahosklonně Lucius Malfoy.

Nově příchozí vstoupil do dveří a pomalu sestupoval dolů po schodech. Dívka se znovu zatřásla. Muž došel až k ní.
Pečlivě si ho prohlédla. Delší havraní vlasy mu spadaly do tváří, na sobě měl černý kabátec, černou košili a černé kalhoty a sledoval ji pozorně svýma tmavýma očima.

"Kolik ti je?" zeptal se jí, ve tváři stále neproniknutelný výraz.

"Bylo mi čtrnáct," odpověděla, protože se bála výprasku. Poprvé, když ji od únosu Malfoy navštívil ve sklepě, snažila se být vzdorná a neodpovídala mu. Od té doby už se o něco takového raději nikdy nepokusila.

"Jsi zraněná? Máš bolesti?" ptal se dál černovlasý muž.

Nechápala, proč ho něco takového zajímá. Měl snad nějaké divné choutky? Byla v Malfoyově sklepě už něco přes měsíc, tak si začínala na takové zvláštnosti zvykat. Už ani nepředpokládala, že by se někdy dostala ven. Čekala, že ji prostě pán domu při jedné ze svých návštěv zabije. Koneckonců chodil za ní téměř každý den a často už měla namále. Nevěděla, co odpovědět, jaká odpověď by ji ušetřila dalšího utrpení, a tak jen zavrtěla hlavou. Vtom ucítila, jak jí něco proniká do mysli. Hlavou se jí míhaly různé vzpomínky, hlavně na chvíle s Malfoyem, ale také starší, z domova. Uvědomila si, že jde o nitrozpyt, ale nechápala, proč chce muž zjistit, kdo a odkud je.

Pak černovlasý muž vytáhl z náprsní kapsy sadu lahviček, pozorně si je prohlédl, jednu z nich vybral a podal jí ji.

"Vypij to," přikázal.

Nevěděla, jestli má protestovat a hlavně jaké následky by pro ni případné protesty znamenaly.

"Co to je?" odvážila se alespoň zeptat.

"Budeš spát," řekl prostě a sledoval, jak váhá.

Nebyla si jistá, jak se zachovat. Nejspíš neměla možnost volby, ale stejně… Na jednu stranu by si přála, aby už nic takového neprožila a tak by pro ni byl spánek požehnáním. Na druhou stranu však nemohla tušit, co s ní bude dělat. Ale nebylo to tak nakonec lepší? Nevědět? I kdyby ji zabil, alespoň už by byl konec. S těmihle myšlenkami odkroutila uzávěr lahvičky a napila se. Za pár vteřin její tělo ovládl milosrdný spánek.

"Proč…" chtěl se zeptat Severus, ale Lily ho přerušila.

"Proč ta změna perspektivy? Proč jsi všechno viděl jejíma očima? Zamysli se, myslím, že na to přijdeš sám."

Severus chvíli přemýšlel, pak zvedl oči a pohlédl zpříma do těch Lilyiných.

"Bylo to proto, abych se uměl vžít do jejích pocitů? Myslíš, že bez toho bych to nedokázal? Dobře vím, co Smrtijedi dělali, nemusím si to pořád připomínat. Proboha, vždyť jí bylo čtrnáct! Byla ještě dítě a už musela ležet polomrtvá na podlaze Malfoyova sklepení, a to jen proto, že její starší bratr proti Smrtijedům bojoval. Byla ještě dítě, a stejně si přála raději umřít! Myslíš si, že jsem nevěděl, jak se cítila? Použil jsem na ni nitrozpyt, věděl jsem, že když pila ten lektvar, cítila se už úplně rezignovaná. Bylo jí jedno, jestli zemře. Ve čtrnácti letech!" skoro už křičel Severus a z jeho hlasu zaznívala hořkost. Přestával se ovládat, ztrácel svou pečlivě nacvičenou kamennou tvář, kterou v posledních sedmnácti letech nasazoval den co den. Zčásti to bylo tím, že byl s Lily, kterou znal od malička, zčásti taky tím, že už nebyl nikdo, před kým by se musel přetvařovat a hlídat.

"Vím, že sis uměl představit její utrpení, Seve. Ta změna perspektivy byla důležitá hlavně proto, aby sis uvědomil, jak moc jsi jí pomohl. Měla znázornit kontrast mezi jejími pocity úplné bezmoci a příslibem, který jsi jí touhle riskantní akcí dal. Příslibem nového života, zpět u rodiny, v bezpečí. Když jsi ji odnesl z Malfoy Manor a přemístil se s ní na Ústředí, poslali ji domů k rodičům, poté co ji dali trochu do pořádku. Zachránil jsi jí život, Seve, to ti měla ta změna perspektivy ukázat."

"Když jsem jí odnášel, spící pod vlivem mého lektvaru, musel jsem říct Malfoyovi a ostatním, že toho moc nevydržela. Chtěl jsem mít jistotu, že ji se mnou opravdu pustí, a že si s ní nebudou chtít ještě užít. A víš, jak na to ten perverzní parchant reagoval? Začal se smát a poplácal mě po rameni se slovy 'Tak vidíš, já věděl, že se umíš chovat taky jako chlap'. Chápeš to?" zeptal se Severus zdrceně. Cítil, že s Lily úplně ztratil svou masku a tak se na pár vteřin alespoň otočil, aby se mohl uklidnit a přestal myslet na tuhle hrůznou vzpomínku.

"Já vím, že to pro tebe nebylo lehké, být dvojím agentem na Brumbálově straně. Ale zachránil jsi tolik lidí, že to úplně vyrovnalo všechny chyby, které jsi kdy udělal," řekla Lily uklidňujícím hlasem a pohladila ho po ruce.

"Uvidím ještě hodně takových scén, které mi to budou zas a znova připomínat? Jsem koneckonců mrtvý, už bych to chtěl mít za sebou," objevil v sobě Severus konečně alespoň kousek svého proslulého sarkasmu.

"Jen jednu," slíbila Lily. "Navíc, mrtvý jsi a nejsi. Teď jsi na přestupu. Proto se zabýváme tvým životem. Na přestupu si musíš ujasnit všechny nedořešené věci ze svého života. Musíš se s ním smířit. Smířit se sám se sebou. Vím, že to dokážeš, já ti v tom pomůžu."

Jen dozněla Lilyina slova, hladina se znovu, teď už naposledy, začala bouřit.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ninka Ninka | Web | 9. srpna 2011 v 0:34 | Reagovat

Lucius je ale riadna špina...na Severusovom mieste by mi už dávno rupli nervy 8-) Ale teším sa na ďalšiu časť. Kedy bude? Som zvedavá na ďalší príbeh niekoho, komu Severus zlepšil život :-)

2 Katherine Katherine | Web | 9. srpna 2011 v 0:38 | Reagovat

Severusovi nervy rupnout nemůžou, má je obalené tlustou vrstvou sebeovládání, kterou si tam skládal celé roky :D Ale souhlasím, Lucius je strašný bastard (eh, omlouvám se, ale asi ho jinak nazvat nemůžu, minimálně v téhle povídce ne). Každopádně další příběh nebude ani tak moc o někom, komu Severus život zlepšil, jako spíš ztrpčil. Ale každopádně mu pomohl. A teď jsem toho vyzradila moc :D no, nevadí :-) další kapitola bude ve čtvrtek, předpokládám že zase něco po půlnoci :-)

3 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 9. srpna 2011 v 16:26 | Reagovat

Luciuse bych zavázala do pytle, utopila, pak vytáhla, uškrtila, vykastrovala a... Ještě něco by se našlo!
To je takový prase hnusný. Severus musel mít teda odvahu vynést ji pryč, ale už by se konečně mohl přestat litovat, jinak z něj vykvetu! Proč se pořád tak podceňuje?
Každopádně, a to jsem chtěla hlavně říct, napsala jsi to tak dokonale, až se mi z té vzpomínkové scény zvedal žaludek.
Nemůžu se dočkat další kapitoly :-)

4 Katherine Katherine | Web | 9. srpna 2011 v 17:54 | Reagovat

Díky :-) Lucius by si to bezpochyby zasloužil, v téhle povídce jsem z něho udělala pořádnou svini (myslím, že větší, než jak ho stvořila JKR)... Proč se Severus podceňuje? Myslím, že pod tou tvrdou sarkastickou maskou, jakou vystavuje navenek před lidmi, je docela nejistý. Koneckonců neměl moc šťastné dětství (hádky rodičů), dospívání (šikana ze strany Jamese a jeho party) ani dospělost (tam už si to ale pohnojil sám vstupem do Voldemortových služeb). Každopádně jediný, kdo ho v životě nějakým způsobem podporoval, byla Lily, se kterou se ale pohádal po NKÚ a jejich cesty se rozešly, a možná potom svým způsobem Brumbál, ale ten s ním zároveň i šíleně manipuloval. Myslím, že Severus neměl nikdy moc předpoklady k tomu, aby z něj byl sebevědomý muž. Od toho byli vždycky James se Siriusem :D Sev je přemýšlivý a introvertní a za svůj život si dokázal vsugerovat, že za moc nestojí (koneckonců tak mu to lidé okolo pořád opakovali). Snad ho Lily přesvědčí o opaku :-)

5 Colette Colette | Web | 10. srpna 2011 v 16:49 | Reagovat

Snapeomilka? Jéj, tak to už jsme dvě ;) Jsem ráda, že jsem narazila na nějakého Snapeomila ;)

6 Colette Colette | Web | 10. srpna 2011 v 17:17 | Reagovat

Krásná, nádherná, úžasná, výborná kapitola :) Nemáš ty náhodou stejné názory na Po smrti, jako já? Je to fajn. Strašně moc se ti to povedlo ;)

7 Katherine Katherine | Web | 10. srpna 2011 v 17:29 | Reagovat

Colette: Snapeomilka celým srdcem :-) díky za chválu, moc mě těší :-) doufám, že se ti to bude líbit i dál :-)

8 Colette Colette | Web | 10. srpna 2011 v 18:17 | Reagovat

To určitě, tady už zůstanu ;)

9 Katherine Katherine | Web | 10. srpna 2011 v 18:32 | Reagovat

To budu moc ráda :-) mimochodem já zrovna čtu tvoji povídku Na schovávanou, líbí se mi, jen omluv mou neskutečnou lenost, ale nebudu asi komentovat každou kapitolu zvlášť (to dělám, když čtu nějakou povídku postupně, tak jak je přidávána, ne když ji čtu najednou :-) ). Každopádně moc se mi líbí a až dojdu ke konci, 100% ti tam nějaký ten pochvalný komentář zanechám :-)

10 ranch-elocin ranch-elocin | E-mail | Web | 11. srpna 2011 v 19:26 | Reagovat

Mimochodem, nechceš se spřátelit? ;)

11 Katherine Katherine | Web | 11. srpna 2011 v 19:36 | Reagovat

Ráda :-)

12 Alis Alis | Web | 21. listopadu 2011 v 10:08 | Reagovat

Mám tak trochu pocit, že jediné, co Snapeovi opravdu pomůže se smířit, je Lilyno odpuštění. A ačkoliv to stále naznačuje, ještě to neřekla!

13 Katherine Katherine | Web | 21. listopadu 2011 v 20:07 | Reagovat

Myslím, že její odpuštění je pro něj hoooodně důležité. Ale ani Lily nezvládne všechno. Hlavně Severus musí odpustit sám sobě :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama